Články

Ježek v kleci a film

Ježek v kleci, který se v seriálu objevuje je asi nejpovedenější filmovou rekvizitou tohoto hlavolamu. Ježek má 10 špičatých ostnů a je rozšroubovatelný.

celý článek >

Skutečný Ulčův Ježek v kleci

Ježka v  kleci, kterého vyrobil v roce 1948 František Ulč a věnoval ho Jaroslavu Foglarovi obestírá už od začátku spousta nepřesností.

celý článek >

Kuriózní spor o Ježka v kleci

Velmi kuriózní spor, který se právě kvůli tomuto hlavolamu vedl a nebyl až donedávna vůbec znám. Návrh výmazu průmyslového vzoru podal údajný pan J. F. proti panu ing. B. H. Pokud vám připadají iniciály povědomé, tak se nemýlíte.

celý článek >

Záhada Roudnického Ježka v kleci

Dnešní článek by měl objasnit legendu o hlavolamu, o němž se tvrdí, že je nejstarším Ježkem v kleci vyrobeným na území Čech.

celý článek >

Hlavolamy Houdini´s Cage a Pop Earth

Hlavolam Pop Earth si nechala patentovat firma Amres v Taiwanu a vyváží ho do Kanady, Japonska a  dalších zemí.

celý článek >

První Ježek v kleci vyrobený na území Čech

Prokazatelně první Ježek v kleci na našem území byl vyroben v roce 1935 v továrně na hračky Ladislava Veselého z Roudnice nad Labem.

celý článek >

Záhada Ulčova ježka v kleci

Ježka v  kleci, kterého na svých besedách pokaždé ukazoval spisovatel Jaroslav Foglar dostal právě Foglar od svého nadšeného čtenáře Františka Ulče.

celý článek >

Skutečný původ Ježka v kleci

Kdy a jak vlastně vznikla podoba a princip dnešního hlavolamu Ježek v kleci? To je otázka, na kterou bohužel nikdo nezná přesnou odpověď.

celý článek >

Skutečnost versus realita

Nejspíš už asi znáte hlavolam s názvem Man The Torpedo, který vyrábí belgická firma Eureka. Jde vlastně o ježka v kleci, který má ale namísto ostnaté kuličky uvnitř klece váleček s ostny. Málokdo ovšem ví, že je právě tento hlavolam českého původu.

celý článek >

Ježek v kleci - Hron vs. Philos

Jaký je rozdíl mezi ježky Philos a Hron? Liší se ve zpracování kroužků, které drží tyčky klece a také v samotném principu.

celý článek >

Ježek v kleci a film

 15.11.2009

První filmové zpracování románů Rychlých šípů vzniklo již v 60.letech jako seriál Záhada hlavolamu. Jednalo se o devítidílný seriál, který zrežíroval pan Hynek Bočan. Jeho premiéra proběhla od 24.12.1969 do 1.1.1970 a na Slovensku byl poprvé vysílán v březnu 1970. Přestože lidé zájem o seriál měli, tak byla další repríza až po revoluci v roce 1989. Vedení televize říkalo, že seriál je ve špatném technickém stavu, což nebyla pravda. Problém byl v tom, že v seriálu hráli herci, kteří na obrazovku v té době nesměli. V současnosti je seriál opět reprizován a tak se v něm můžete opět setkat se známým a legendárním hlavolamem.

Rychlé šípy

seriálový hlavolam z roku 1969

Ježek v kleci, který se v seriálu objevuje je asi nejpovedenější filmovou rekvizitou tohoto hlavolamu. Ježek má 10 špičatých ostnů a je rozšroubovatelný. Klec má 5 otvorů v plném materiálu, z nichž je jeden nejširší. Tento hlavolam vyrobil zámečník Filmového studia Barrandov pan Bednář. V té době se jednalo o nejdokonalejší provedení hlavolamu, protože se nejvíce podobalo originálu podle kresby dr. J. Fischera, který ilustroval mimo jiné obálku Mladého hlasatele, kde se poprvé Ježek oficiálně objevil.

Jednalo se o první vydání románových příběhů Rychlých šípů, Záhada hlavolamu z 30.8.1940. Zde byl jasně znázorněn trubkový tvar tohoto hlavolamu. Pan Bednář pro seriál navrhl také létající kolo Jana Tleskače. Mnoho nadšenců se pokusilo udělat kopii toho Ježka a my vám nyní můžeme ukázat jednu z nejpovedenějších, kterou vyrobil pan Vladimír Chmelař.

V roce 1993 byl natočen film Záhada hlavolamu s podtitulem „Rychlé šípy opět ožívají“. Scénář napsal Petr Kotek a Ivan Arsenjev. Ve filmu se objevuje zcela odlišný hlavolam, než jaký byl k vidění v seriálu. Klec už není trubkového typu, ale tyčkového a stejně tak Ježek má místo 10 špičatých, ostnů 6 tupých. Klec má 4 otvory mezi tyčkami a výrazně velké otvory v obou víčkách. Z technického hlediska se už nejedná o tak náročný hlavolam a tak by bylo skoro zbytečné do něho plánek na létající kolo dávat. Do filmu se tak z pohledu důvěryhodnosti moc nehodí. Tohoto Ježka pak v roce 1998  vyrobil pan Hrádek v počtu 320 kusů a další se ho později pokoušeli také vyrobit. Rozměry originálu jsou 48 x 46 mm. Tento hlavolam je často nazýván Filmový Ježek, ale podle nás by si to zasloužil spíše ten seriálový, který byl své předloze mnohem více podobný.

filmový ježek z roku 1993

© Copyright RM

Skutečný Ulčův Ježek v kleci

 1.10.2009

Ježka v  kleci, kterého vyrobil v roce 1948 František Ulč a věnoval ho Jaroslavu Foglarovi obestírá už od začátku spousta nepřesností.

Ježek v kleci, kterého pan František Ulč nikdy nevyrobil

Tou nejzásadnější je jeho samotná podoba, protože až dosud byla v tisku a knihách uveřejňována nesprávná fotografie tohoto Ježka v kleci. Jednou z publikací s mylně uveřejněnou fotografií byl článek ve Zpravodaji SPJF č.4 z roku 1991 a poté v katalogu Foglarovské odznaky od Ivana Vápenky z roku 1994. V obou je fotografie Ježka, kterého můžete vidět na levé straně a kterého, jak sám pan Ulč potvrdil, nikdy nevyrobil.

Skutečný hlavolam, který pan Ulč vyrobil nemá totiž 14 špičatých ale 12 tupých ostnů. Originál je z oceli, která je pochromovaná. Má průměr 4,8 cm a výšku 7,3 cm. Pro výrobu celého hlavolamu pan Ulč vytvořil přesný technický výkres s popisem, který přesně odpovídá původnímu výrobku.

Ježek v kleci, kterého v roce 1948 daroval František Ulč Jaroslavu Foglarovi, podobný se dá vyrobit podle výkresové dokumentace

Následuje citace z dopisu pana Ulče komentující publikaci pana Vápenky:

"ta informace na str. 57 nahoře je naprosto mylná a nepřesná. Ježka se 14ti ostny jsem nikdy nevyrobil. U hvězdice jsem se držel originálu dřevěného z Mladého hlasatele. Ani na jedné reprodukci není ten můj kovový. To už vyplývá z toho plánku na str. 72 - 73. Snad nejvíce se mu podobá Ježek na str. 60, ale chybí větší zaoblení víček. Srdečně zdraví František Ulč."

(Dopis z korespondence pana Vladimíra Chmelaře a Františka Ulče)

© Copyright RM

Kuriózní spor o Ježka v kleci

 10.7.2009

Jak je známo, první hlavolam Ježek v kleci byl patentován již 7.dubna 1896. Tento patent popisuje klec, kterou tvoří vrchní a spodní čtvercová deska. Od té doby se objevilo spousta dalších patentů a průmyslových vzorů, které byly tomu původnímu vždy trochu podobné. V následujících odstavcích vás seznámím s jedním průmyslovým vzorem, který se stal právě kvůli jeho podobě předmětem sporu. Je to velmi kuriózní spor, který se právě kvůli tomuto hlavolamu vedl a nebyl až donedávna vůbec znám. V níže citovaném dokumentu se jedná o návrhu výmazu průmyslového vzoru a poté odvolání jeho výsledku, který podal údajný pan J. F. proti panu ing. B. H.

patent z roku 1996 - předmět sporu

Pokud vám připadají iniciály povědomé, tak se nemýlíte. Iniciál J. F. skutečně patří spisovateli Jaroslavu Foglarovi (!) a ing. B.H. pak ing. Bohumíru Hronovi, tvůrci nejrozšířenějšího Ježka v kleci Hron. Následující odstavec v závorkách se dá zjednodušeně vyložit takto: průmyslový vzor není možné vymazat a nesouhlas s tím úřady neakceptují.

Jaroslav Foglar

(Návrh odborné komise ve věci rozkladu podaného dne 6.5.1998 navrhovatelem výmazu J. F., proti rozhodnutí Úřadu ze dne 1.4.1998 o zamítnutí návrhu na výmaz průmyslového vzoru č. 26715 o názvu „Hlavolam“, po přezkoumání napadeného rozhodnutí rozhodl, že se rozklad zamítá a napadené rozhodnutí o zamítnutí návrhu na výmaz průmyslového vzoru č. 26715 se potvrzuje.)

Dne 15.4.1997 zapsal Úřad do rejstříku průmyslový vzor č. 26715 o názvu „Hlavolam“ s právem přednosti od 23.9.1996, obsahující jednu vnější úpravu výrobku, kterou je nerozebraný kovový hlavolam s dvanácti bodovým ježkem zasunutým v kleci, a dále čtyři různé pohledy na jednotlivé samostatné díly hlavolamu, jehož vlastníkem je Ing. B. H.

Návrhem ze dne 30.10.1997 se navrhovatel J. F. (zastoupený JUDr. Ing. M. G.), domáhal výmazu tohoto průmyslového vzoru s odůvodněním, že jeho předmět nesplňoval podmínku novosti, neboť výrobek byl před podáním přihlášky znám z veřejně dostupných pramenů.

Navrhovateli výmazu se ale žádným z předložených dokumentů nepodařilo prokázat, že napadený průmyslový vzor vykazuje shodnou vnější úpravu s variantami obdobných hlavolamů vyobrazenými v namítaných materiálech. V této věci bylo konstatováno, že napadeným průmyslovým vzorem není obecně chráněna koncepce známého hlavolamu „ježka v kleci“, ani jeho technický princip, nýbrž je chráněna vnější úprava jeho nového, alternativního tvarového řešení, která je od namítaných řešení odlišná.

Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel výmazu v zákonem stanovené lhůtě rozklad, v němž uvádí, že hlavní důvod pro výmaz napadeného průmyslového vzoru spočívá právě v tom, že není nový, neboť ve srovnání s namítanými výrobky jsou odlišnosti zjistitelné jen při zvláštní pozornosti, kterou ovšem nelze očekávat u spotřebitelů kupujících tyto výrobky. Podle názoru navrhovatele výmazu nejsou odlišnosti napadeného průmyslového vzoru, proklamované vlastníkem průmyslového vzoru, spočívající v délce a tvaru ostnů, v umístění sloupků v nestejných vzdálenostech či ve sražení obvodové hrany čela, bez výslovného upozornění z vyobrazení téměř patrné.

Pan Ing. Bohumír Hron odmítl „rozklad“ a uvedl, že pan J. F. nebyl, jak se doposud předpokládalo, duchovním otcem hlavolamu „ježek v kleci“, což dosvědčuje například patentovým spisem z roku 1896 a dodává, že řada obdobných hlavolamů byla přihlášena i v mnoha dalších zemích. 

Zde je nejzásadnější výrok, který dokazuje, že právě inciály J. F. patří panu Jaroslavu Foglarovi, protože jedině on byl nazýván duchovním otcem hlavolamu „ježek v kleci“! Průmyslový vzor pana Bohumíra Hrona se tedy pokládá za nový, protože nebyl před dobou přihlášení průmyslového vzoru znám z veřejně dostupných pramenů, což je skutečně pravdou.

krabička Ježka "Hron"

Před vlastním přezkoumáním napadeného rozhodnutí odvolací orgán konstatoval, že v průběhu rozkladového řízení navrhovatel výmazu J. F. zemřel, čímž zanikla i plná moc pro zastupování před Úřadem. 

Tady je další velmi důležitý fakt. Jak je známo, pan Jaroslav Foglar zemřel v lednu roku 1999 ve věku nedožitých 92 let. Dědictví se k této záležitosti nevztahuje. Pan Jaroslav Foglar ale jednoznačně neměl právo tento průmyslový vzor napadat, protože ho ani on nedal patentovat. To také nemohl, protože jeho podobu s největší pravděpodobností ani nevymyslel. Vyobrazení hlavolamu, která předložil jsou navíc odlišná. Dále tedy dokument pojednává o vzhledu hlavolamu. 

Z namítaných materiálů odvolací orgán zjistil, že všechny varianty v nich zobrazených hlavolamů lze rozdělit do dvou skupin, a to na hlavolamy s klecí ve tvaru dutého válce, v němž jsou po obvodu vytvořeny výrazné oválné otvory.

koncepce "dutého válce"

Jak je zřejmé z výše uvedených vyobrazení, dutý válec je na svých koncích uzavřen zaobleními, v nichž jsou vytvořeny středové otvory, nebo je opatřen plochými víčky ve tvaru mezikruží, jejichž vnější okraje jsou rovněž více či méně zaobleny. Tímto uspořádáním je vytvořena klec v níž se nachází kulička s bodci různého počtu, tloušťky, délek a zakončení. Hlavolamy s tímto charakteristickým provedením klece, ale i některých kuliček s bodci, se svojí vnější úpravou výrazně liší od vnější úpravy hlavolamu chráněného napadeným průmyslovým vzorem, a to zejména oválnými otvory vytvořenými v plášti válce, či tvarem zakončení dutého válce. Jejich známost před podáním přihlášky napadeného průmyslového vzoru tak není na závadu jeho novosti.

Druhou skupinu hlavolamů zobrazených v namítaných dokumentech lze označit jako „sloupková koncepce“. Ty spočívají v tom, že jejich klec je tvořena čtyřmi nebo pěti sloupky kruhového průřezu, které jsou zapuštěny na svých koncích do plochých víček ve tvaru mezikruží. Jedná se tedy o taková provedení, jejichž charakteristickým znakem je klec obdobného provedení, které je chráněno napadeným průmyslovým vzorem.

"sloupková koncepce"

Jak je zřejmé z výše uvedeného vyobrazení, klec hlavolamu zobrazeného v namítaném dokumentu vpravo nahoře sestává z pěti sloupků kruhového průřezu rozmístěných po kružnici, a je shora i ze spodu uzavřena masivními čely ve tvaru mezikruží. Na rozdíl od vnější úpravy výrobku chráněné napadeným průmyslovým vzorem, nejsou čela ve tvaru mezikruží po vnějším obvodu zaoblená, ani nevykazují vnitřní osazení středového otvoru. Vzhledem k tomu, že provedení čel podle napadeného průmyslového vzoru je na první pohled odlišné, a není tudíž zjistitelné jen při zvláštní pozornosti, takto vytvořený hlavolam vykazuje odlišnou vnější úpravu výrobku.

odlišné provedení Ježka

Klec hlavolamu zobrazeného v namítaném dokumentu  sestává ze čtyř sloupků kruhového průřezu, a je rovněž shora i ze spodu uzavřena masivními čely, která nejsou po obvodu zaoblená, ani v nich nejsou vytvořeny středové otvory. Nápadným odlišujícím znakem od napadeného průmyslového vzoru je i provedení „ježka“, který není vytvořen ve tvaru kuličky s ostny, nýbrž válečkem se zaoblenými konci. Porovnáním vnější úpravy výrobků zobrazených v namítaném dokumentu č. 1 bylo nutno v souladu s rozhodnutím vydaným v prvním stupni řízení konstatovat, že ani jeden z těchto výrobků nevykazuje takovou vnější úpravu, jejíž charakteristické znaky by byly shodné s vnější úpravou výrobku podle napadeného průmyslového vzoru.

Jak vyplývá z výše uvedeného vyobrazení tyto hlavolamy sestávají z pěti sloupků, zapuštěných do masivních čel ve tvaru mezikruží, bez zaoblených hran na vnějším obvodu a vnitřního osazení středového otvoru.

Je sice patrné sražení vrchní hrany horního čela, od napadeného průmyslového vzoru se však odlišuje bez vynaložení zvláštní pozornosti v počtu sloupků, silnými válcovými bodci na kuličce s tupými konci, a jinými proporcemi, které mu propůjčují jiný osobitý vzhled. Rovněž v tomto případě bylo nutno konstatovat, že ani jeden z výrobků zobrazených v namítaném dokumentu č. 2 nevykazuje takovou vnější úpravu, jejíž charakteristické znaky by byly shodné s vnější úpravou výrobku podle napadeného průmyslového vzoru.

V namítaném dokumentu č. 3 není zobrazen žádný hlavolam ze skupiny tzv. „sloupkové koncepce“. Hlavolam zobrazený na str. 16 je tvořen klecí ve tvaru dutého válce, v němž jsou po obvodu vytvořeny výrazné oválné otvory. Dutý válec je po obou stranách uzavřen zaobleními, v nichž jsou vytvořeny středové otvory. Hlavolam již na první pohled nevykazuje takovou vnější úpravu, jejíž charakteristické znaky by byly shodné s vnější úpravou výrobku podle napadeného průmyslového vzoru.

V namítaném dokumentu č. 4 je na str. 53 dole zobrazen hlavolam „sloupkové koncepce“, jehož provedení je shodné s hlavolamy zobrazenými na str. 130 v dokumentu č. 1 vpravo nahoře a hlavolamy zobrazenými na str. 55 a 63 v dokumentu č. 2. Vzhledem k tomu, že vnější úprava těchto hlavolamů byla shledána jako odlišná od vnější úpravy výrobku chráněného napadeným průmyslovým vzorem, je tudíž nutno konstatovat, že ani hlavolam zobrazený v namítaném dokumentu č. 4 nevykazuje takovou vnější úpravu, jejíž charakteristické znaky by byly shodné s vnější úpravou výrobku podle napadeného průmyslového vzoru.

Navrhovateli výmazu panu Jaroslavu Foglarovi se tedy ani v „rozkladu“ nepodařilo prokázat, že předmět průmyslového vzoru ing. Bohumíra Hrona nesplňoval v době jeho zápisu podmínku novosti, neboť nevykazuje shodnou vnější úpravu s žádnou z variant obdobných hlavolamů zobrazených v namítaných dokumentech. 

Jak tedy z celé záležitosti vyplynulo, průmyslový vzor nechrání obecně „ježka v kleci“, ani jeho koncepci či technický princip, ale jeho nové varianty provedení, která je v tomto případě od namítaných řešení odlišná.

© Copyright RM

Záhada Roudnického Ježka v kleci

 19.4.2009

Dnešní článek by měl objasnit legendu o hlavolamu, o němž se tvrdí, že je nejstarším Ježkem v kleci vyrobeným na území Čech. Jde o tzv. Roudnického Ježka v kleci, který byl na výstavě v KD Vltavská v Praze v roce 2006. Jak uvádí tehdejší novinka na www.bohousek.cz, jedná se o prokazatelně prvního Ježka v kleci vyrobeného na území Čech kolem roku 1935. Následuje zmíněný článek ze stránky www.bohousek.cz:

"Prokazatelně první ježek v kleci vyrobený na území Čech - výstavní premiéra. 11.9.2006

Roudnický Ježek v kleci

Výstavní premiéru na tradiční výstavě Hry a hlavolamy v KD Vltavská v Praze 7 (14. - 17. 9. 2006; podrobnosti o výstavě přineseme) bude mít, nyní již prokazatelně první ježek v kleci, vyrobený na území Čech. Vyroben byl v první polovině třicátých let v továrně na hračky Ladislava Veselého z Roudnice nad Labem. V té době Jaroslav Foglar knihu Záhada hlavolamu ještě nosil v hlavě. Je to tzv. roudnický ježek a shlédnout jej budete moci u stolku pana Jiřího Mládka - historika a sběratele polytechnických stavebnic - v neděli 17. 9. na výstavě."

obálka prvního knižního vydání Záhady hlavolamu

Je to ovšem pravdivá informace? Shromáždil jsem velké množství nejrůznějších fakt a názorů, které tuto myšlenku vyvrací. Věřím, že právě tento článek, konečně rozvíří diskusi o spojitosti Jaroslava Foglara a tohoto hlavolamu ve třicátých letech.

Nyní již k panu Ladislavu Veselému. Mimo toho, že vyráběl ve své továrně hračky a slavnou stavebnici Merkur, tak navrhoval i nejrůznější hlavolamy. Jejich prototypy si nechával zhotovovat v nástrojárně firmy Bächer. Tam pracoval i nástrojař pan Karel Veselý (pouze jmenovec) a kolegové pan Žižka, Hartman a Badyňák. V polovině třicátých let údajně vyrobili na zakázku pana Ladislava Veselého podle jím dodaného dřevěného ježka (s největší pravděpodobností prototypu), ježka kovového, který se pak v hračkárně krátkou dobu vyráběl. Malý zájem prvorepublikového trhu jeho výrobu totiž brzo ukončil.

Dá se spekulovat o tom, zda tato výroba Ježka v kleci už v té době zaujala i Jaroslava Foglara a nebo zda tento hlavolam viděl až později. Konkrétně v roce 1941, kdy se začal vyrábět první, respektive druhý (dřevěný) sériově vyráběný Ježek na území Čech. Není totiž jisté zda se tzv. roudnický Ježek v kleci z roku 1935 vyráběl skutečně sériově. Chybí důkazy, které by to dokazovaly, až na jeden exemplář, který vlastní pan Mládek. Původ tohoto hlavolamu ovšem není z roku 1935!

výřez z obálky vydání Mladého Hlasatele, kde se poprvé objevil Ježek v kleci - kresba pana Fischera

Ježek v kleci, kterého v roce 1948 daroval František Ulč Jaroslavu Foglarovi, podobný Ježek se dá vyrobit i podle výkresové dokumentace pana Ulče

Pan Karel Veselý ho totiž vyrobil až v roce 1968 svému synovi v nástrojárně roudnické továrny ROSS (bývalé firmy Bächer)! Mělo se jednat o repliku ježka, tak, jak ho pamatoval z té doby! Tedy z roku 1935. Tento ježek byl synem, Janem Veselým, darován autoru Jaroslavu Foglarovi. Tedy až v roce 1968. Později jej získal jeho současný majitel pan Jiří Mládek. Není ale nijak podložen fakt, že pan Karel Veselý vyráběl tento hlavolam podle toho, jak jej pamatoval z roku 1935. Mohl jej totiž vyrobit i podle plánků pana Ulče, které byly už v roce 1968 známé.

Výroba údajně prvního hlavolamu Ježek v kleci z roku 1935 nebyla obnovena a žádné kusy z této výroby se nedochovaly, alespoň to není známo.

První románový příběh Rychlých šípů, Záhada hlavolamu, vyšel v časopisu Mladý hlasatel 30.8.1940. Obálku tohoto vydání tvořila ilustrace kreslíře Jana Fischera, kde byl jasně znázorněn trubkový tvar tohoto hlavolamu. Po velkém úspěchu a mnoha dopisech od čtenářů se rozhodl pan Foglar napsat také román. Prvního knižního vydání se Záhada Hlavolamu dočkala již v roce 1941 v nakladatelství Kobes. Je tedy pravděpodobné, že pan Foglar vycházel právě z podoby Ježka, kterého znal z krátké sériové výroby z továrny na hračky pana Ladislava Veselého v Roudnici nad Labem.

obálka vydání Mladého Hlasatele, kde se poprvé objevil Ježek v kleci - kresba pana Fischera

dřevěný Ježek v kleci vyráběný od roku 1941 firmou pana Ladislava Veselého

Jsou tu ale i názory, že by se trubkový design hlavolamu neměl datovat do roku 1935, ale až do roku 1948, kdy daroval František Ulč Jaroslavu Foglarovi Ježka v kleci, který měl právě tzv. trubkovou podobu. To ale není možné, když Záhada hlavolamu vyšla v časopisu Mladý hlasatel již v roce 1940. Tato teorie tedy není pravdou!

V roce 1941 u nás začala vyrábět právě firma pana Ladislava Veselého z Roudnice nad Labem dřevěnou napodobeninu románového ježka v kleci, která ale nebyla jeho předloze vůbec podobná. Jednalo se totiž o tyčkovou podobu tohoto hlavolamu.

Co tedy říci závěrem? Pan Foglar znal hlavolam v jeho trubkové podobě jednoznačně už před rokem 1940. Je vyloučena možnost, že ho vymyslel právě on. Byl to totiž již mnohem dříve pan Clarence A.Worrall z USA, jak to dokazuje jeho patent ze 7.dubna 1896! Trubkovou podobu s největší pravděpodobností vymyslel pan Ladislav Veselý v roce 1935. Jaroslav Foglar se tedy dostal buď k údajnému hlavolamu z roku 1935 a nebo ho viděl někde jinde již před rokem 1940. Poté ho napadlo zakomponovat ho i do slavné Záhady hlavolamu, aniž by prozradil, kde se k tomuto hlavolamu dostal. Myslím si, že právě toto tajemství je ale tou pravou záhadou, kvůli které máme tento hlavolam a jeho romány tak rádi.

© Copyright RM

Hlavolamy Houdini´s Cage a Pop Earth

 6.7.2008

Hlavolam Pop Earth si nechala patentovat firma Amres v Taiwanu a vyváží ho do Kanady, Japonska a  dalších zemí. Ve Velké Británii se hlavolam prodává pod názvem Houdini´s Cage. Na obrázcích můžete vidět jak ježka Houdini´s Cage od firmy Tobar z Anglie, tak i ježka Pop Earth od firmy Amres z roku 2002 v originálním papírovém obalu. Tento ježek má výšku 110 mm a průměr klece 75 mm a dodnes se vyrábí v nejrůznějších barevných provedeních - červené, žluté, modré a zelené. Tento hlavolam u nás nemá žádného dodavatele a proto se dá sehnat pouze u firmy Tobar ZDE .

© Copyright RM

První Ježek v kleci vyrobený na území Čech

 30.3.2008

Prokazatelně první Ježek v kleci na našem území byl vyroben v roce 1935 v továrně na hračky Ladislava Veselého z Roudnice nad Labem. Tento hlavolam je také nazýván "roudnický ježek" podle místa jeho vzniku. Zajímavé je, že v době vzniku hlavolamu ještě pan Jaroslav Foglar netušil, jaký z něj záhy udělá fenomén prostřednictvím jeho románů. Je tedy možné, že se setkal právě s roudnickým ježkem v kleci a poté ho napadlo zakomponovat ho i do svého románu a přidat mu možnost jeho šroubovacího vnitřku. Jak to bylo doopravdy se ale už nedozvíme. Je to zkrátka záhada hlavolamu ;-). Současný majitel tohoto ježka je pan Jiří Mládek - historik a sběratel polytechnických stavebnic Merkur.

© Copyright RM

Záhada Ulčova ježka v kleci

 17.3.2008

Ježka v  kleci, kterého na svých besedách pokaždé ukazoval spisovatel Jaroslav Foglar dostal právě Foglar od svého nadšeného čtenáře Františka Ulče. Ten ho vyrobil v roce 1948, tehdy jako učeň ve Škodovce Mladá Boleslav spolu s kamarádem V. Veselým. Dále slovy F. Ulče:

Ježek v kleci, kterého v roce 1948 daroval František Ulč Jaroslavu Foglarovi, podobný se dá vyrobit podle výkresové dokumentace Františka Ulče

"Když jsme spolu s kamarádem Ježka v kleci dělali, byli jsme učňové mladoboleslavské automobilky. Pracovali jsme pochopitelně na hlavolamu po pracovní době a náš tehdejší mistr byl dokonce moc rád, že si troufáme na takovou věc, u které se musí měřit, vrtat, pilovat a hlavně myslet! Jen pro úplnost: jako podkladů jsme použili kresby dr. Fischera z románu a pro hvězdici dřevěný hlasatelský hlavolam, který vyráběla firma Moučka. Podrobný plánek jsem před mnoha lety poskytl redakci Junáka, ale netušil jsem, že bude zneužit různými podnikavci, kteří zahájili sériovou výrobu Ježka v kleci a ani neuznali za vhodné dát mi o tom alespoň vědět, či jeden kus poslat na ukázku. Když jsem si chtěl dát výrobu hlavolamu totiž patentovat, byl jeho duchovní otec J. Foglar v nemilosti našich úřadů i některých představitelů a proto vše, co souviselo s ním, nešlo prosadit." (Zdroj: Zpravodaj SPJF - č. 4 1991)

Hlavolam je z oceli, která je pochromovaná. Má průměr 4,8 cm a výšku 7,3 cm. Kulička, která není rozšroubovatelná, má 12 ostnů. Pro výrobu celého hlavolamu pan Ulč vytvořil přesný technický výkres s popisem, který najdete v sekci návody.

Z muzea zmizel Foglarův deník a ježek v kleci! To hlásaly noviny 23. října 1998, protože byl den předtím zcizen právě Ježek v kleci, jenž dostal pan Jaroslav Foglar od Františka Ulče v roce 1948. Ulčův ježek spolu s Foglarovým deníkem byli ukradeni v Praze na výstavě,  kterou připravili pracovníci Muzea hlavního města Prahy k devadesátým narozeninám Jaroslav Foglara. Exponáty byly v těžko přístupných vitrínách, výstavu hlídala kromě kustodů i bezpečnostní agentura a průmyslová televize a přesto ani zvýšená bezpečnostní opatření zloděje neodradila. Kovového ježka pachatel z dva a půl metru vysoké vitríny zřejmě vytáhl magnetem na provázku. Deník se mu zase podařilo vzít z vitríny, která měla přišroubované horní víko.

kresba dr. Fischera kterou se František Ulč při výrobě ježka inspiroval

Hlavolam s deníkem zřejmě ukradla čtveřice mladíků, která se v muzeu s batůžky na zádech pohybovala, protože po jejich odchodu pracovníci muzea zjistili, že oba exponáty zmizely. Ředitel muzea se domnívá, že pokud budou chtít zloději ukradené předměty prodat, těžko uspějí. Tento hlavolam se do dnešního dne samozřejmě nenašel a současného majitele tak asi už nikdo nevypátrá.  Ztratil se tak stejně jako románový hlavolam ve stoce. Ten se ovšem po nějaké době znovu našel a tak nezbývá než doufat, že se i tento ztracený, legendami opředený hlavolam také po čase nalezne.

© Copyright RM

Skutečný původ Ježka v kleci

 9.2.2008

Kdy a jak vlastně vznikla podoba a princip dnešního hlavolamu Ježek v kleci? To je otázka, na kterou bohužel nikdo nezná přesnou odpověď. Všeobecně se uvádí dvě základní teorie.

Za prvního ježka v kleci by se dal považovat hlavolam, který si dal patentovat pan Clarence A.Worrall z Filadelfie ve státě Pensylvánie v USA. Jeho patent ze 7.dubna 1896 (č. 558 009) popisuje klec, kterou tvoří vrchní a spodní čtvercová deska. Ty propojují čtyři  tyčky a uvnitř se nachází ostnatá koule se třinácti hroty. Hroty nejsou symetricky umístěné a směřují tak nejen od středu koule. K hlavolamu se uvádí, že klec může mít i více tyček.

Hlavolam patentovaný 7.4.1896

Druhou a více možnou teorií je ta, že současný Ježek v kleci vznikl z hlavolamu s názvem Had a hvězda. Je známý také pod jménem "The Star and Garter Puzzle". Byl jedním z prvních tzv."cast metal puzzles". Poprvé se objevil v Stanyon´s 1905 Novelties Catalogu. V různých variantách tohoto hlavolamu je místo "hada" "opasek". Viz kupř.: Katalog z r.1929 Johnson Smith and Company. Důležité je ovšem to, jaký uplatňuje princip. Had svírá hvězdu Večernici do níž se zamiloval a hvězdou je v tomto případě ježek, kterého musíte dostat do správné pozice ostnů tak, aby vyklouzl ze zajetí hada. Myslím si, že právě tento princip, tedy nalezení dvou správných ostnů má ke dnešnímu ježkovi mnohem blíže, z čehož vyplývá, že by právě předchůdcem dnešního Ježka v kleci měl být hlavolam Had a hvězda.

Hlavolamů, které byly patentovány ve stejném období je ale více, než jen tyto dva. Je tu hned několik patentů, jenž popisují hlavolamy podobné Ježkovi v kleci, ale už později než dva zmíněné. Další patenty jsou opět z USA. Patent č. 609 081 z 8/1898 od Collinse a patent č. 819 345 z 5/1906 od Dorstroma. Zásadní je ovšem fakt, že úplně prvním patentem nejpodobnějším Ježkovi v kleci je právě hlavolam již zmíněného pana Clarence. Sice neuplatňuje přímo princip nalezení dvou správných ostnů, ale je současnému ježkovi hlavně klecí velmi podobný.

Hlavolam "Had a hvězda"

Dá se ale jen spekulovat o tom, zda měl stejný princip jako hlavolam Had a hvězda, který vznikl později, v roce 1905. Proto tedy není zcela jasné, kde se vzal Ježek v kleci tak, jak ho dnes známe. Celou řadu patentů a teorií navíc komplikuje fakt, že se první "skutečný" Ježek v kleci objevil už v letech 1903 až 1907 a byl patentován v USA a Japonsku. Dá se tedy říci, že tento hlavolam není dílem jednoho člověka ale i mnoha dalších, kteří jeho princip neustále vylepšovali či kombinovali. Mohl, tak tedy vzniknout spojením myšlenky klece a principu vyjímání hvězdice z hlavolamu Had a hvězda. V průběhu času pak ještě muselo dojít ke zdokonalení ježka a jeho symetrie. Nakonec ho zřejmě objevil i pan Jaroslav Foglar a přidal k němu navíc možnost rozšroubování ježka uvnitř.

© Copyright RM

Skutečnost versus realita

 29.1.2008

Dnes jsem pro vás připravil článek, který možná mnohé překvapí. Jak už název článku napovídá, skutečnost je mnohdy jiná než realita a v tomto případě to platí obzvlášť. Nejspíš už asi znáte hlavolam s názvem Man The Torpedo, který vyrábí belgická firma Eureka. Jde vlastně o ježka v kleci, který má ale namísto ostnaté kuličky uvnitř klece váleček s ostny. Málokdo ovšem ví, že je právě tento hlavolam českého původu. Autorem tohoto hlavolamu je totiž pan Stanislav Tvrdík. Dále už bych pokračoval slovy samotného autora tohoto hlavolamu:

Man The Torpedo je hlavolam, jehož design mi byl "ukraden" jedním sběratelem v západní Evropě!!! Tento člověk, jemuž jsem hlavolam poslal na výměnu si jej nechal patentovat a nabídl ho firmě Bits And Pieces v USA. V licenci ho vyrábí firma EUREKA z Belgie. Je jím zaplaven celý svět. Bohužel mne ani ve snu nenapadlo tuto věc přihlásit jako "průmyslový vzor" či patent. Tenkrát jako nezkušený mladíček jsem nic nevěděl o byznysu a za komunistů ani o tom nešlo uvažovat...

Hlavolam Ježival od českého autora

Man The Torpedo, který vyrábí belgická firma Eureka

První prototyp jsem si nechal vyrobit asi v r. 1966-67. Dosud jej mám. Je celoduralový, v = 8,5 cm, průměr klece = 5cm. Druhý prototyp "stejného typu" je celomosazný, ostny jsou ocelové. Čela mají otvor o průměru 2,5 cm. Čela prvního prototypu byla plná. Ukazoval jsem ho příležitostně známým a jiným lidem. Později, myslím v r. 1968-69 si ho vyráběli i junáci v Praze. Tento válcový design byl "variací na Foglarův hlavolam".

Bohužel myšlenka válcového rozšroubovatelného ježka (ač zamýšlená) z důvodu těžkosti amatérské výroby nebyla uskutečněna. Třetí verze, pokud si vzpomínám, byla vyrobena za pomocí mého kolegy v práci O.Š. v počtu sedmi kusů. Tři z nich zůstaly v naší zemi, ostatní jsem poslal po jednom kuse různým sběratelům. Hlavolam "Ježivale z klece ven!" čili "Man The Torpedo" je okopírován téměř na sto procent.

"Můj hlavolam má navíc kvalitněji vyrobená čela s oblejšími hranami a je o 3 mm nižší", jak dodává autor. Ano, tak taková je skutečnost. Hlavolam Man The Torpedo je původní nápad českého sběratele hlavolamů a první kus byl vyroben již v roce 1966! Až si tedy někdy budete kupovat hlavolam Man The Torpedo, vzpomeňte si, že si vlastně kupujete český hlavolam s původním názvem Ježivale z klece ven. Nakonec něco z "rýmovníku" pana Stanislava Tvrdíka:

Prototypy hlavolamu Ježivale z klece ven

Tenkrát (za soudruhů)
ESTE, 7.1.2006

V naší zemi bylo těžký
koupit dosti hlavolamů.
Člověk sehnal sotva JEŽKY
a pár "plastic PUZZLES" k tomu!

© Copyright RM

Ježek v kleci - Hron vs. Philos

 31.5.2007

Ježek v kleci Hron se už v současnosti nevyrábí, ale občas se ještě v nějakém obchodu objeví. Prodává se v modré válcové krabičce. Na první pohled se od Ježka Philos liší ve  zpracování. Na českém hlavolamu jsou jasně viditelné stopy po soustružení, protože je kulička a horní i spodní kroužek vyroben tímto způsobem. Německý Philos má kuličku i víčka odlitá a navíc je povrch víček upraven do dokonale hladké a lesklé plochy.

Česká výroba - Hron

Německá výroba - Philos

Další často kladený dotaz je ten, jaký je rozdíl mezi ježky Philos a Hron. Liší se tedy ve zpracování kroužků, které drží tyčky klece a také v samotném principu. Ježek Philos se nevyndává až tak klasickým způsobem, jako Ježek Hron, který je v tomto ohledu mnohem lépe proveden. Ježek v kleci značky Hron je vyráběný v ČR v Brně a ježek značky Philos v Německu. Je tedy jen na vás, který si vyberete a který vás více osloví svým zpracováním. Jako maskot této stránky byl ovšem použit ježek v kleci značky Hron. Jistě tušíte proč ;).

© Copyright RM