Kde mohl Jaroslav Foglar čerpat
inspiraci ke svému románu Záhada hlavolamu a kde ještě mohla vzniknout
podoba známého Ježka, Létajícího kola a postavy Širokka?
Jan Tleskač se učil zámečníkem a
ve své skryté dílně neustále něco vytvářel. Toužil sestrojit létající kolo.
Čtyři české firmy se nyní chystají splnit sen Jana Tleskače o létajícím
kole.
Pan Hynek
Bočan scenárista a režisér (nejen seriálu z roku 1969 Záhada hlavolamu)
vlastnil také kuriózního mosazného Ježka v kleci, který prý sloužil jako
předloha pro seriálového Ježka v kleci.
V prodejnách se suvenýry se po
světě dají sehnat různé věci. Že by se ale prodával Ježek v kleci ve
Stockholmu, hlavním městě Švédska, nás opravdu překvapilo.
Ježek v kleci, který se v seriálu
objevuje je asi nejpovedenější filmovou rekvizitou tohoto hlavolamu. Ježek
má 10 špičatých ostnů a je rozšroubovatelný.
Velmi kuriózní
spor, který se právě kvůli tomuto hlavolamu vedl a nebyl až donedávna vůbec
znám. Návrh výmazu průmyslového vzoru podal údajný pan J. F. proti panu ing.
B. H. Pokud vám připadají iniciály
povědomé, tak se nemýlíte.
Nejspíš už asi znáte hlavolam s
názvem Man The Torpedo, který vyrábí belgická firma
Eureka. Jde vlastně o ježka v kleci, který má ale namísto ostnaté kuličky
uvnitř klece váleček s ostny. Málokdo ovšem ví, že je právě tento hlavolam
českého původu.
První filmové zpracování románů
Rychlých šípů vzniklo již v 60.letech jako seriál Záhada hlavolamu. Jednalo
se o devítidílný seriál, který zrežíroval pan Hynek Bočan. Jeho premiéra
proběhla od 24.12.1969 do 1.1.1970 a na Slovensku byl poprvé vysílán v
březnu 1970. Přestože lidé zájem o seriál měli, tak byla další repríza až po
revoluci v roce 1989. Vedení televize říkalo, že seriál je ve špatném
technickém stavu, což nebyla pravda. Problém byl v tom, že v seriálu hráli
herci, kteří na obrazovku v té době nesměli. V současnosti je seriál opět
reprizován a tak se v něm můžete opět setkat se známým a legendárním
hlavolamem.
Rychlé šípy
seriálový hlavolam z roku 1969
Ježek v kleci, který se
v seriálu objevuje je asi nejpovedenější filmovou rekvizitou tohoto
hlavolamu. Ježek má 10 špičatých ostnů a je rozšroubovatelný. Klec má 5
otvorů v plném materiálu, z nichž je jeden nejširší. Tento hlavolam vyrobil
zámečník Filmového studia Barrandov pan Bednář. V té době se jednalo o
nejdokonalejší provedení hlavolamu, protože se nejvíce podobalo originálu
podle kresby dr. J. Fischera, který ilustroval mimo jiné obálku Mladého
hlasatele, kde se poprvé Ježek oficiálně objevil.
Jednalo se o první vydání
románových příběhů Rychlých šípů, Záhada hlavolamu z 30.8.1940. Zde byl
jasně znázorněn trubkový tvar tohoto hlavolamu. Pan Bednář pro seriál navrhl
také létající kolo Jana Tleskače. Mnoho nadšenců se pokusilo udělat kopii
toho Ježka a my vám nyní můžeme ukázat jednu z nejpovedenějších, kterou
vyrobil pan Vladimír Chmelař.
V roce 1993
byl natočen film Záhada hlavolamu s podtitulem „Rychlé šípy opět ožívají“.
Scénář napsal Petr Kotek a Ivan Arsenjev. Ve filmu se objevuje zcela odlišný
hlavolam, než jaký byl k vidění v seriálu. Klec už není trubkového typu, ale
tyčkového a stejně tak Ježek má místo 10 špičatých, ostnů 6 tupých. Klec má
4 otvory mezi tyčkami a výrazně velké otvory v obou víčkách. Z technického
hlediska se už nejedná o tak náročný hlavolam a tak by bylo skoro zbytečné
do něho plánek na létající kolo dávat. Do filmu se tak z pohledu
důvěryhodnosti moc nehodí. Tohoto Ježka pak v roce 1998 vyrobil pan Hrádek
v počtu 320 kusů a další se ho později pokoušeli také vyrobit. Rozměry
originálu jsou 48 x 46 mm. Tento hlavolam je často nazýván Filmový Ježek,
ale podle nás by si to zasloužil spíše ten seriálový, který byl své předloze
mnohem více podobný.
Ježka v
kleci, kterého vyrobil v roce 1948 František Ulč obestírá už od začátku spousta nepřesností.
Ježek v kleci, kterého v roce
1948 vyrobil František Ulč
Tou
nejzásadnější je jeho samotná podoba, protože až dosud byla v tisku a
knihách uveřejňována nesprávná fotografie tohoto Ježka v kleci. Jednou z
publikací s mylně uveřejněnou fotografií byl článek ve Zpravodaji SPJF č.4 z
roku 1991 a poté v katalogu Foglarovské odznaky od Ivana Vápenky z roku
1994. V obou je fotografie Foglarova Ježka
v kleci, kterého, jak sám pan Ulč potvrdil, nikdy nevyrobil ani ho panu Foglarovi
nedaroval. Nedaroval mu ani žádný jiný hlavolam, jak bylo často mylně
uváděno.
Následuje citace z dopisu pana
Ulče komentující publikaci pana Vápenky:
"ta informace na str. 57 nahoře
je naprosto mylná a nepřesná. Ježka se 14ti ostny jsem nikdy nevyrobil. U
hvězdice jsem se držel originálu dřevěného z Mladého hlasatele. Ani na jedné
reprodukci není ten můj kovový. To už vyplývá z toho plánku na str. 72 - 73.
Snad nejvíce se mu podobá Ježek na str. 60, ale chybí větší zaoblení víček.
Srdečně zdraví František Ulč."
Dopis z
korespondence pana
Vladimíra Chmelaře a Františka Ulče
kresba dr. Fischera kterou se
František Ulč
při výrobě ježka inspiroval
Skutečný
hlavolam, který pan Ulč vyrobil nemá totiž 14 špičatých ale 12 tupých ostnů.
Ulčův originál je z oceli, která je pochromovaná. Má průměr 4,8 cm a výšku 7,3 cm.
Kulička není rozšroubovatelná. Pro výrobu celého hlavolamu pan Ulč
vytvořil technický výkres s popisem,
který
přesně odpovídá původnímu výrobku.
Najdete
ho sekci
návody.
Pan Ulč svůj hlavolam vyrobil v roce 1948, tehdy jako učeň ve
Škodovce Mladá Boleslav spolu s kamarádem V. Veselým.
Jako podklad pro výrobu použil
kresby dr. Fischera z románu a pro hvězdici dřevěný hlasatelský hlavolam z
roku 1941, který vyráběla firma
pana Ladislava Veselého z Roudnice nad Labem. Dále slovy F. Ulče:
"Když jsme spolu s kamarádem
Ježka v kleci dělali, byli jsme učňové mladoboleslavské automobilky.
Pracovali jsme pochopitelně na hlavolamu po pracovní době a náš tehdejší
mistr byl dokonce moc rád, že si troufáme na takovou věc, u které se musí
měřit, vrtat, pilovat a hlavně myslet! Jen pro úplnost: jako podkladů jsme
použili kresby dr. Fischera z románu a pro hvězdici dřevěný hlasatelský
hlavolam.
pan
František Ulč
Podrobný plánek jsem před mnoha
lety poskytl redakci Junáka, ale netušil jsem, že bude zneužit různými
podnikavci, kteří zahájili sériovou výrobu Ježka v kleci a ani neuznali za
vhodné dát mi o tom alespoň vědět, či jeden kus poslat na ukázku. Když jsem
si chtěl dát výrobu hlavolamu totiž patentovat, byl jeho duchovní otec J. Foglar v nemilosti našich úřadů i
některých představitelů a proto vše, co souviselo s ním, nešlo prosadit."
(Zdroj: Zpravodaj SPJF - č. 4 1991)
František
Ulč se svou manželkou, červen 2010. Fotografie: Luboš Trkovský
Dne
19. října 2010 nás pan František
Ulč bohužel opustil. Narodil
se 23. 4. 1933 a zemřel ve věku 77 let v Mladé Boleslavi. Byl známý i jako
kreslíř kartiček s foglarovskými motivy, tzv. ulčovkami a jako nadšený
sběratel a propagátor foglarovského světa. Bobr jak se mu přezdívalo, byl členem Sdružení
přátel Jaroslava Foglara a pražské pobočky Skauta. Navždy bude ale známý
hlavně jako konstruktér legendárního hlavolamu Ježek v kleci za což mu děkujeme a budeme na něj
(nejen díky tomu) věčně vzpomínat.
Jak je známo,
první hlavolam Ježek v kleci byl patentován již 7.dubna 1896. Tento patent
popisuje klec, kterou tvoří vrchní a spodní čtvercová deska. Od té doby se
objevilo spousta dalších patentů a průmyslových vzorů, které byly tomu
původnímu vždy trochu podobné. V následujících odstavcích vás seznámím s
jedním průmyslovým vzorem, který se stal právě kvůli jeho podobě předmětem
sporu. Je to velmi kuriózní spor, který se právě kvůli tomuto hlavolamu vedl
a nebyl až donedávna vůbec znám. V níže citovaném dokumentu se jedná o
návrhu výmazu průmyslového vzoru a poté odvolání jeho výsledku, který podal
údajný pan J. F. proti panu ing. B. H.
patent z roku 1996 - předmět
sporu
Pokud vám
připadají iniciály povědomé, tak se nemýlíte. Iniciál J. F. skutečně patří
spisovateli Jaroslavu Foglarovi (!) a ing. B.H. pak ing. Bohumíru Hronovi,
tvůrci nejrozšířenějšího Ježka v kleci Hron. Následující odstavec v
závorkách se dá zjednodušeně vyložit takto: průmyslový vzor
není možné vymazat a nesouhlas s tím úřady neakceptují.
Jaroslav Foglar
(Návrh
odborné komise ve věci rozkladu podaného dne 6.5.1998 navrhovatelem výmazu
J. F., proti rozhodnutí Úřadu ze dne 1.4.1998 o zamítnutí návrhu na výmaz
průmyslového vzoru č. 26715 o názvu „Hlavolam“, po přezkoumání napadeného
rozhodnutí rozhodl, že se rozklad zamítá a napadené rozhodnutí o zamítnutí
návrhu na výmaz průmyslového vzoru č. 26715 se potvrzuje.)
Dne 15.4.1997
zapsal Úřad do rejstříku průmyslový vzor č. 26715 o názvu „Hlavolam“ s
právem přednosti od 23.9.1996, obsahující jednu vnější úpravu výrobku,
kterou je nerozebraný kovový hlavolam s dvanácti bodovým ježkem zasunutým v
kleci, a dále čtyři různé pohledy na jednotlivé samostatné díly hlavolamu,
jehož vlastníkem je Ing. B. H.
Návrhem ze dne 30.10.1997 se navrhovatel J. F. (zastoupený
JUDr. Ing. M. G.), domáhal výmazu tohoto průmyslového vzoru s odůvodněním,
že jeho předmět nesplňoval podmínku novosti, neboť výrobek byl před podáním
přihlášky znám z veřejně dostupných pramenů.
Navrhovateli
výmazu se ale žádným z předložených dokumentů nepodařilo prokázat, ženapadený průmyslový vzor vykazuje shodnou vnější úpravu
s variantami obdobných hlavolamů vyobrazenými v namítaných materiálech. V
této věci bylo konstatováno, že napadeným průmyslovým vzorem není obecně
chráněna koncepce známého hlavolamu „ježka v kleci“, ani jeho technický
princip, nýbrž je chráněna vnější úprava jeho nového, alternativního
tvarového řešení, která je od namítaných řešení odlišná.
Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel
výmazu v zákonem stanovené lhůtě rozklad, v němž uvádí, že hlavní důvod pro
výmaz napadeného průmyslového vzoru spočívá právě v tom, že není nový, neboť
ve srovnání s namítanými výrobky jsou odlišnosti zjistitelné jen při
zvláštní pozornosti, kterou ovšem nelze očekávat u spotřebitelů kupujících
tyto výrobky. Podle názoru navrhovatele výmazu nejsou odlišnosti napadeného
průmyslového vzoru, proklamované vlastníkem průmyslového vzoru, spočívající
v délce a tvaru ostnů, v umístění sloupků v nestejných vzdálenostech či ve
sražení obvodové hrany čela, bez výslovného upozornění z vyobrazení téměř
patrné.
Pan Ing. Bohumír
Hron odmítl „rozklad“ a uvedl, že pan J. F. nebyl, jak se doposud
předpokládalo, duchovním otcem hlavolamu „ježek v kleci“, což
dosvědčuje například patentovým spisem z roku 1896 a dodává, že řada
obdobných hlavolamů byla přihlášena i v mnoha dalších
zemích.
Zde je
nejzásadnější výrok, který dokazuje, že právě inciály J. F. patří panu
Jaroslavu Foglarovi, protože jedině on byl nazýván duchovním otcem hlavolamu
„ježek v kleci“! Průmyslový vzor pana Bohumíra Hrona se tedy pokládá za
nový, protože nebyl před dobou přihlášení průmyslového vzoru znám z veřejně
dostupných pramenů, což je skutečně pravdou.
krabička Ježka "Hron"
Před vlastním
přezkoumáním napadeného rozhodnutí odvolací orgán konstatoval, že v průběhu
rozkladového řízení navrhovatel výmazu J. F. zemřel, čímž zanikla i plná moc
pro zastupování před Úřadem.
Tady je další
velmi důležitý fakt. Jak je známo, pan Jaroslav Foglar zemřel v lednu roku
1999 ve věku nedožitých 92 let. Dědictví se k této záležitosti nevztahuje.
Pan Jaroslav Foglar ale jednoznačně neměl právo tento průmyslový vzor
napadat, protože ho ani on nedal patentovat. To také nemohl, protože jeho
podobu s největší pravděpodobností ani nevymyslel.
Vyobrazení hlavolamu, která předložil jsou navíc odlišná. Dále tedy dokument
pojednává o vzhledu hlavolamu.
Z namítaných
materiálů odvolací orgán zjistil, že všechny varianty v nich zobrazených
hlavolamů lze rozdělit do dvou skupin, a to na hlavolamy s klecí ve tvaru
dutého válce, v němž jsou po obvodu vytvořeny výrazné oválné otvory.
koncepce "dutého válce"
Jak je zřejmé
z výše uvedených vyobrazení, dutý válec je na svých koncích uzavřen
zaobleními, v nichž jsou vytvořeny středové otvory, nebo je opatřen plochými
víčky ve tvaru mezikruží, jejichž vnější okraje jsou rovněž více či méně
zaobleny. Tímto uspořádáním je vytvořena klec v níž se nachází kulička s
bodci různého počtu, tloušťky, délek a zakončení. Hlavolamy s tímto
charakteristickým provedením klece, ale i některých kuliček s bodci, se
svojí vnější úpravou výrazně liší od vnější úpravy hlavolamu chráněného
napadeným průmyslovým vzorem, a to zejména oválnými otvory vytvořenými v
plášti válce, či tvarem zakončení dutého válce. Jejich známost před podáním
přihlášky napadeného průmyslového vzoru tak není na závadu jeho novosti.
Druhou
skupinu hlavolamů zobrazených v namítaných dokumentech lze označit jako
„sloupková koncepce“. Ty spočívají v tom, že jejich klec je tvořena čtyřmi
nebo pěti sloupky kruhového průřezu, které jsou zapuštěny na svých koncích
do plochých víček ve tvaru mezikruží. Jedná se tedy o taková provedení,
jejichž charakteristickým znakem je klec obdobného provedení, které je
chráněno napadeným průmyslovým vzorem.
"sloupková koncepce"
Jak je zřejmé z výše uvedeného vyobrazení, klec hlavolamu
zobrazeného v namítaném dokumentu vpravo nahoře sestává z pěti sloupků
kruhového průřezu rozmístěných po kružnici, a je shora i ze spodu uzavřena
masivními čely ve tvaru mezikruží. Na rozdíl od vnější úpravy výrobku
chráněné napadeným průmyslovým vzorem, nejsou čela ve tvaru mezikruží povnějším obvodu zaoblená, ani nevykazují vnitřní osazení
středového otvoru. Vzhledem k tomu, že provedení čel podle napadeného
průmyslového vzoru je na první pohled odlišné, a není tudíž zjistitelné jen
při zvláštní pozornosti, takto vytvořený hlavolam vykazuje odlišnou
vnější úpravu výrobku.
odlišné provedení Ježka
Klec
hlavolamu zobrazeného v namítaném dokumentu sestává ze čtyř sloupků
kruhového průřezu, a je rovněž shora i ze spodu uzavřena masivními čely,
která nejsou po obvodu zaoblená, ani v nich nejsou vytvořeny středové
otvory. Nápadným odlišujícím znakem od napadeného průmyslového vzoru je i
provedení „ježka“, který není vytvořen ve tvaru kuličky s ostny, nýbrž
válečkem se zaoblenými konci. Porovnáním vnější úpravy výrobků zobrazených v
namítaném dokumentu č. 1 bylo nutno v souladu s rozhodnutím vydaným v prvním
stupni řízení konstatovat, že ani jeden z těchto výrobků nevykazuje takovou
vnější úpravu, jejíž charakteristické znaky by byly shodné s vnější úpravou
výrobku podle napadeného průmyslového vzoru.
Jak vyplývá z
výše uvedeného vyobrazení tyto hlavolamy sestávají z pěti sloupků,
zapuštěných do masivních čel ve tvaru mezikruží, bez zaoblených hran na
vnějším obvodu a vnitřního osazení středového otvoru.
Je sice
patrné sražení vrchní hrany horního čela, od napadeného průmyslového vzoru
se však odlišuje bez vynaložení zvláštní pozornosti v počtu sloupků, silnými
válcovými bodci na kuličce s tupými konci, a jinými proporcemi, které mu
propůjčují jiný osobitý vzhled. Rovněž v tomto případě bylo nutno
konstatovat, že ani jeden z výrobků zobrazených v namítanémdokumentu č. 2 nevykazuje takovou vnější úpravu, jejíž
charakteristické znaky by byly shodné s vnější úpravou výrobku podle
napadeného průmyslového vzoru.
V namítaném
dokumentu č. 3 není zobrazen žádný hlavolam ze skupiny tzv. „sloupkové
koncepce“. Hlavolam zobrazený na str. 16 je tvořen klecí ve tvaru dutého
válce, v němž jsou po obvodu vytvořeny výrazné oválné otvory. Dutý válec je
po obou stranách uzavřen zaobleními, v nichž jsou vytvořeny středové otvory.
Hlavolam již na první pohled nevykazuje takovou vnější úpravu, jejíž
charakteristické znaky by byly shodné s vnější úpravou výrobkupodle napadeného průmyslového vzoru.
V namítaném dokumentu č. 4 je na str. 53 dole zobrazen
hlavolam „sloupkové koncepce“, jehož provedení je shodné s hlavolamy
zobrazenými na str. 130 v dokumentu č. 1 vpravo nahoře a hlavolamy
zobrazenými na str. 55 a 63 v dokumentu č. 2. Vzhledem k tomu, že vnější
úprava těchto hlavolamů byla shledána jako odlišná od vnější úpravy výrobku
chráněného napadeným průmyslovým vzorem, je tudíž nutno konstatovat, že ani
hlavolamzobrazený v namítaném dokumentu č. 4
nevykazuje takovou vnější úpravu, jejíž charakteristické znaky by byly
shodné s vnější úpravou výrobku podle napadeného průmyslového vzoru.
Navrhovateli
výmazu panu Jaroslavu Foglarovi se tedy ani v „rozkladu“ nepodařilo
prokázat, že předmět průmyslového vzoru ing. Bohumíra Hrona nesplňoval v
době jeho zápisu podmínku novosti, neboť nevykazuje shodnou vnější úpravu
s žádnou z variant obdobných hlavolamů zobrazených v namítaných
dokumentech.
Jak tedy z celé
záležitosti vyplynulo, průmyslový vzor nechrání obecně „ježka v kleci“, anijeho koncepci či technický princip, ale jeho nové varianty
provedení, která je v tomto případě od namítaných řešení odlišná.
Dnešní článek
by měl objasnit legendu o hlavolamu, o němž se tvrdí, že je
nejstarším Ježkem v kleci vyrobeným na území Čech. Jde o tzv.
Roudnického
Ježka v kleci, který byl na výstavě v KD Vltavská v Praze v roce 2006. Jak
uvádí tehdejší novinka na www.bohousek.cz, jedná se o prokazatelně prvního
Ježka v kleci vyrobeného na území Čech kolem roku 1935. Následuje zmíněný článek ze stránky www.bohousek.cz:
"Prokazatelně první ježek v
kleci vyrobený na území Čech - výstavní premiéra. 11.9.2006
Roudnický Ježek v kleci
Výstavní
premiéru na tradiční výstavě Hry a hlavolamy v KD Vltavská v Praze 7 (14. -
17. 9. 2006; podrobnosti o výstavě přineseme) bude mít, nyní již
prokazatelně první ježek v kleci, vyrobený na území Čech. Vyroben byl v
první polovině třicátých let v továrně na hračky Ladislava Veselého z
Roudnice nad Labem. V té době Jaroslav Foglar knihu Záhada hlavolamu ještě
nosil v hlavě. Je to tzv. roudnický ježek a shlédnout jej budete moci u
stolku pana Jiřího Mládka - historika a sběratele polytechnických stavebnic
- v neděli 17. 9. na výstavě."
obálka prvního knižního
vydání Záhady hlavolamu
Je to ovšem
pravdivá informace? Shromáždil jsem velké množství nejrůznějších fakt a
názorů, které tuto myšlenku vyvrací. Věřím, že právě tento článek, konečně
rozvíří diskusi o spojitosti Jaroslava Foglara a tohoto hlavolamu ve
třicátých letech.
Nyní již k panu Ladislavu Veselému. Mimo toho, že vyráběl ve své továrně
hračky a slavnou stavebnici Merkur, tak navrhoval i nejrůznější hlavolamy. Jejich prototypy si nechával zhotovovat v nástrojárně
firmy Bächer. Tam pracoval i nástrojař pan Karel Veselý (pouze jmenovec) a
kolegové pan Žižka,
Hartman a Badyňák. V
polovině třicátých let údajně vyrobili na zakázku pana Ladislava Veselého podle jím dodaného
dřevěného ježka (s největší pravděpodobností prototypu), ježka kovového, který se pak v hračkárně krátkou dobu vyráběl.
Malý zájem prvorepublikového trhu jeho výrobu totiž brzo ukončil.
Dá se spekulovat o tom, zda
tato výroba Ježka v kleci už v té době zaujala
i Jaroslava Foglara a nebo zda tento hlavolam viděl až později. Konkrétně v roce 1941,
kdy se začal vyrábět první, respektive druhý (dřevěný) sériově vyráběný Ježek na území
Čech. Není totiž jisté zda se tzv. roudnický Ježek v kleci z roku 1935
vyráběl skutečně sériově. Chybí důkazy, které by to dokazovaly, až na jeden
exemplář, který vlastní pan Mládek. Původ tohoto hlavolamu ovšem není z roku
1935!
výřez z obálky vydání Mladého
Hlasatele, kde se poprvé objevil Ježek v kleci - kresba pana Fischera
Ulčův Ježek v kleci z roku
1948, stejný Ježek se dá
vyrobit i podle jeho výkresové dokumentace
Pan Karel
Veselý ho totiž vyrobil až v roce 1968 svému synovi v nástrojárně roudnické
továrny ROSS (bývalé firmy Bächer)! Mělo se jednat o repliku ježka, tak, jak
ho
pamatoval z té doby! Tedy z roku 1935. Tento ježek byl synem, Janem Veselým, darován autoru
Jaroslavu Foglarovi. Tedy až v roce 1968. Později jej získal jeho současný majitel pan Jiří
Mládek. Není ale nijak podložen fakt, že pan Karel Veselý vyráběl tento
hlavolam podle toho, jak jej pamatoval z roku 1935. Mohl jej totiž vyrobit i
podle
plánků pana Ulče, které byly už v roce 1968 známé.
Výroba údajně prvního hlavolamu
Ježek v kleci z roku 1935 nebyla obnovena a žádné kusy z této výroby se
nedochovaly, alespoň to není známo.
První románový příběh Rychlých
šípů, Záhada hlavolamu, vyšel v časopisu Mladý hlasatel 30.8.1940. Obálku
tohoto vydání tvořila ilustrace kreslíře Jana Fischera, kde byl jasně
znázorněn trubkový tvar tohoto hlavolamu. Po velkém úspěchu a mnoha dopisech
od čtenářů se rozhodl pan Foglar napsat také román. Prvního knižního vydání
se Záhada Hlavolamu dočkala již v roce 1941 v nakladatelství Kobes. Je tedy
pravděpodobné, že pan Foglar vycházel právě z podoby Ježka, kterého znal z
krátké sériové výroby z továrny na hračky pana Ladislava Veselého v Roudnici
nad Labem.
obálka vydání Mladého
Hlasatele, kde se poprvé objevil Ježek v kleci - kresba pana Fischera
dřevěný Ježek v kleci
vyráběný od roku 1941 firmou pana Ladislava Veselého
Jsou tu ale i názory, že by se
trubkový design hlavolamu neměl datovat do roku 1935, ale až do roku 1948,
kdy
František Ulč
vyrobil svého Ježka v kleci, který měl právě
tzv. trubkovou podobu. To ale není možné, když Záhada hlavolamu vyšla v
časopisu Mladý hlasatel již v roce 1940. Tato teorie tedy není pravdou!
V roce 1941
u nás začala vyrábět právě firma pana
Ladislava Veselého z Roudnice nad Labem
dřevěnou napodobeninu románového ježka v kleci, která ale nebyla jeho
předloze vůbec podobná. Jednalo se totiž o tyčkovou podobu tohoto hlavolamu.
Co tedy říci závěrem? Pan Foglar
znal hlavolam v jeho trubkové podobě jednoznačně už před rokem 1940. Je
vyloučena možnost, že ho vymyslel právě on. Byl to totiž již mnohem dříve
pan Clarence A.Worrall z USA, jak to dokazuje jeho patent ze
7.dubna 1896!
Trubkovou podobu zkonstruoval prokazatelně až pan František Ulč
v roce 1948. Jaroslav Foglar se tedy dostal buď k údajnému hlavolamu z roku
1935 a nebo ho viděl někde jinde již před rokem 1940. Poté ho napadlo
zakomponovat ho i do slavné Záhady hlavolamu, aniž by prozradil, kde se k
tomuto hlavolamu dostal. Myslíme si, že právě toto tajemství je ale tou
pravou záhadou, kvůli které máme tento hlavolam a jeho romány tak rádi.
Hlavolam
Pop Earth si nechala patentovat firma Amres v Taiwanu a vyváží ho do Kanady, Japonska a
dalších zemí. Ve Velké Británii se hlavolam prodává pod názvem Houdini´s Cage. Na obrázcích můžete vidět
jak ježka Houdini´s Cage od firmy Tobar z
Anglie, tak i ježka Pop Earth od firmy Amres z roku 2002 v originálním
papírovém obalu. Tento ježek má výšku 110 mm a průměr klece 75 mm a dodnes
se vyrábí v nejrůznějších
barevných provedeních - červené, žluté, modré a zelené. Tento
hlavolam u nás nemá žádného dodavatele a proto se dá sehnat pouze u firmy Tobar
ZDE .
Ježek v
kleci, kterého na svých besedách pokaždé ukazoval spisovatel Jaroslav Foglar je od
počátku obestřen mnoha záhadami.
Foglarův Ježek
Jaroslav
Foglar vlastnil dva hlavolamy, které skutečně odpovídaly své předloze.
Jednoho z nich prý ukazoval na svých besedách a měl být údajně darem od pana
Františka Ulče. To bylo dosud všeobecně známé a také uváděné v mnoha
článcích včetně
katalogu Foglarovské odznaky od Ivana Vápenky z roku 1994.
Pan Ulč však žádného Ježka panu Foglarovi nedaroval!
Hlavolam, který pan Foglar vlastnil je tedy od neznámého autora a mohl by
být prvním známým Ježkem v původní podobě i když první známý Ježek v této
podobě je ten Ulčův z roku 1948! Foglarův Ježek je z
pochromované oceli s rozměry 4,5 x 7,6 cm. Rozšroubovatelná kulička má 14
špičatých ostnů.
Druhý Ježek,
kterého pan Foglar vlastnil měl leštěnou klec z bílého kovu o rozměrech 4,6
x 7,1 cm a mosaznou kuličkou s osmi ostny. Pan Ulč vyrobil jednoho
Ježka o rozměrech 48 x 73
mm s 12 tupými ostny a dodnes ho vlastní.
Z muzea zmizel Foglarův
deník a Ježek v kleci! To hlásaly noviny 16. září 1997, protože byl zcizen právě Ježek
v kleci pana Jaroslava Foglara. Ježek spolu s Foglarovým deníkem byli ukradeni v Praze na výstavě,
kterou připravili
pracovníci Muzea hlavního města Prahy k devadesátým narozeninám Jaroslava Foglara
(výstava Po stopách Rychlých šípů, která se konala 3.4. 1997 - 15.9.1997).
Exponáty byly v těžko přístupných vitrínách, výstavu hlídala kromě kustodů i
bezpečnostní agentura a průmyslová televize a přesto ani zvýšená
bezpečnostní opatření zloděje neodradila. Kovového ježka pachatel z dva a
půl metru vysoké vitríny zřejmě vytáhl magnetem na provázku. Deník se mu
zase podařilo vzít z vitríny, která měla přišroubované horní víko.
pan Jaroslav Foglar
Hlavolam s deníkem zřejmě ukradla čtveřice mladíků, která se v muzeu s
batůžky na zádech pohybovala, protože po jejich odchodu pracovníci muzea
zjistili, že oba exponáty zmizely. Ředitel muzea se domnívá, že pokud budou
chtít zloději ukradené předměty prodat, těžko uspějí.
Tento hlavolam se do dnešního
dne samozřejmě nenašel a současného majitele tak asi už nikdo nevypátrá.
Ztratil se tak stejně jako románový hlavolam ve stoce. Ten se ovšem po
nějaké době znovu našel a tak nezbývá než doufat, že se i tento ztracený,
legendami opředený hlavolam také po čase nalezne.
Kdy a jak vlastně vznikla podoba
a princip dnešního hlavolamu Ježek v kleci? To je otázka, na kterou bohužel
nikdo nezná přesnou odpověď. Všeobecně se uvádí dvě základní teorie.
Za prvního ježka v kleci by se
dal považovat hlavolam, který si dal patentovat pan Clarence A.Worrall z
Filadelfie ve státě Pensylvánie v USA. Jeho patent ze 7.dubna 1896
(č. 558 009) popisuje klec, kterou tvoří vrchní a spodní čtvercová deska. Ty
propojují čtyři tyčky a uvnitř se nachází ostnatá koule se třinácti
hroty. Hroty nejsou symetricky umístěné a směřují tak nejen od středu koule.
K hlavolamu se uvádí, že klec může mít i více tyček.
Hlavolam patentovaný 7.4.1896
Druhou a více
možnou teorií je ta, že současný Ježek v kleci vznikl z hlavolamu s názvem
Had a hvězda. Je známý také pod jménem "The Star and Garter Puzzle".
Byl jedním z prvních tzv."cast metal puzzles". Poprvé se objevil v Stanyon´s
1905 Novelties Catalogu. V různých variantách tohoto hlavolamu je místo
"hada" "opasek". Viz kupř.: Katalog z r.1929 Johnson Smith and Company.
Důležité je ovšem to, jaký uplatňuje princip. Had svírá hvězdu Večernici do níž se zamiloval a hvězdou je v tomto případě ježek, kterého
musíte dostat do správné pozice ostnů tak, aby vyklouzl ze zajetí hada.
Myslím si, že právě tento princip, tedy nalezení dvou správných ostnů má ke
dnešnímu ježkovi mnohem blíže, z čehož vyplývá, že by právě předchůdcem
dnešního Ježka v kleci měl být hlavolam Had a hvězda.
Hlavolamů, které byly
patentovány ve stejném období je ale více, než jen tyto dva. Je tu hned
několik patentů, jenž popisují hlavolamy podobné Ježkovi v kleci, ale už
později než dva zmíněné.
Další
patenty jsou opět z USA. Patent č. 609 081 z 8/1898 od Collinse a patent č.
819 345 z 5/1906 od Dorstroma. Zásadní je ovšem fakt, že úplně prvním
patentem nejpodobnějším Ježkovi v kleci je právě hlavolam již zmíněného
pana Clarence. Sice
neuplatňuje přímo princip nalezení dvou správných ostnů, ale je současnému
ježkovi hlavně klecí velmi podobný.
Hlavolam "Had a hvězda"
Dá se ale jen
spekulovat o tom, zda měl stejný princip jako hlavolam Had a hvězda, který
vznikl později, v roce 1905. Proto tedy není zcela jasné, kde se vzal
Ježek v kleci tak, jak ho dnes známe. Celou řadu patentů a teorií navíc
komplikuje
fakt, že se první "skutečný" Ježek v kleci objevil už v letech 1903 až 1907
a byl patentován v USA a Japonsku. Dá se tedy říci, že tento hlavolam není
dílem jednoho člověka ale i mnoha dalších, kteří jeho princip neustále
vylepšovali či kombinovali. Mohl, tak tedy vzniknout spojením myšlenky klece
a principu vyjímání hvězdice z hlavolamu Had a hvězda. V průběhu času pak
ještě muselo dojít ke zdokonalení ježka a jeho symetrie. Nakonec ho zřejmě
objevil i pan Jaroslav Foglar a přidal k němu navíc možnost rozšroubování
ježka uvnitř.
Skutečnost
versus realita - Český vynález v cizích rukou
29.1.2008
Dnes jsem pro vás připravil
článek, který možná mnohé překvapí. Jak už název článku napovídá, skutečnost
je mnohdy jiná než realita a v tomto případě to platí obzvlášť. Nejspíš už
asi znáte hlavolam s názvem Man The Torpedo, který vyrábí belgická firma
Eureka. Jde vlastně o ježka v kleci, který má ale namísto ostnaté kuličky
uvnitř klece váleček s ostny. Málokdo ovšem ví, že je právě tento hlavolam
českého původu. Autorem tohoto hlavolamu je totiž pan Stanislav Tvrdík. Dále
už bych pokračoval slovy samotného autora tohoto hlavolamu:
Man The Torpedo je hlavolam, jehož design mi byl "ukraden" jedním sběratelem v západní
Evropě!!! Tento člověk, jemuž jsem hlavolam poslal na výměnu si jej nechal
patentovat a nabídl ho firmě Bits And Pieces v USA. V licenci ho vyrábí
firma EUREKA z Belgie. Je jím zaplaven celý svět. Bohužel mne ani ve snu
nenapadlo tuto věc přihlásit jako "průmyslový vzor" či patent. Tenkrát jako
nezkušený mladíček jsem nic nevěděl o byznysu a za komunistů ani o tom
nešlo uvažovat...
Hlavolam Ježival od českého
autora
Man The Torpedo, který vyrábí
belgická firma Eureka
První
prototyp jsem si nechal vyrobit asi v r. 1966-67. Dosud jej mám. Je celoduralový, v = 8,5 cm, průměr klece = 5cm. Druhý
prototyp "stejného typu" je celomosazný, ostny jsou ocelové. Čela mají otvor
o průměru 2,5 cm. Čela prvního prototypu byla plná. Ukazoval jsem ho příležitostně
známým a jiným lidem. Později, myslím v r. 1968-69 si ho vyráběli i junáci v
Praze. Tento válcový design byl "variací na Foglarův hlavolam".
Bohužel
myšlenka válcového rozšroubovatelného ježka (ač zamýšlená) z důvodu
těžkosti amatérské výroby nebyla uskutečněna. Třetí verze, pokud si
vzpomínám, byla vyrobena za pomocí mého kolegy v práci O.Š. v počtu sedmi
kusů. Tři z nich zůstaly v naší zemi, ostatní jsem poslal po jednom kuse
různým sběratelům. Hlavolam "Ježivale z klece ven!" čili "Man The Torpedo" je
okopírován téměř na sto procent.
"Můj
hlavolam má navíc kvalitněji vyrobená čela s oblejšími hranami a je o 3 mm
nižší", jak dodává autor.
Ano, tak taková je skutečnost. Hlavolam Man The Torpedo je původní nápad
českého sběratele hlavolamů a první kus byl vyroben již v roce 1966! Až si
tedy někdy budete kupovat hlavolam Man The Torpedo, vzpomeňte si, že si
vlastně kupujete český hlavolam
s původním
názvem Ježivale z klece ven. Nakonec něco z "rýmovníku" pana
Stanislava Tvrdíka:
Prototypy hlavolamu Ježivale z klece ven
Tenkrát
(za soudruhů)
ESTE, 7.1.2006
V naší zemi
bylo těžký
koupit dosti hlavolamů.
Člověk sehnal sotva JEŽKY
a pár "plastic PUZZLES" k tomu!
Pichláč
ESTE, 23.1.2008
HLAVOLAM ten v lásce měj,
JEŽKA z klece vyndavej!
Kdo při tom však pospíchá,
o trny se popíchá!!!
Hlavolam
vznikl bohužel v době, která mu u nás příliš nepřála a tak se dostal do
zahraničí, kde se začal sériově vyrábět. Kvalita výroby byla ovšem nevalná a
proto u nás vznikla v roce 2010 v produkci hlavolamů RADEMIC PUZZLES verze
nová, která chce původnímu hlavolamu vrátit jeho zašlou krásu. Zatím málo
známý Ježival v kleci se tak vrací po mnoha letech do České republiky!
Hodně lidí se nás ptá, kde se dá
zakoupit ježek v kleci značky Hron a jaký je rozdíl mezi ježky Hron a Philos.
Rozhodli jsme se to tedy objasnit všem návštěvníkům této stránky.
Ježek v kleci Hron se už v
současnosti nevyrábí, ale občas se ještě v nějakém obchodu objeví. Prodává
se v modré válcové krabičce. Na první pohled se od Ježka Philos liší ve
zpracování. Na českém hlavolamu jsou jasně viditelné stopy po soustružení,
protože je kulička a horní i spodní kroužek vyroben tímto způsobem. Německý
Philos má kuličku i víčka odlitá a navíc je povrch víček upraven do dokonale
hladké a lesklé plochy.
Česká výroba - Hron
Německá výroba - Philos
Další často
kladený dotaz je ten, jaký je rozdílmezi ježky Philos a Hron. Liší
se tedy ve zpracování kroužků, které drží tyčky klece a také v samotném
principu. Ježek Philos se nevyndává až tak klasickým způsobem, jako Ježek
Hron, který je v tomto ohledu mnohem lépe proveden. Ježek v kleci značky
Hron je vyráběný v ČR v Brně a ježek značky Philos v Německu. Je tedy jen na
vás, který si vyberete a který vás více osloví svým zpracováním. Jako maskot
této stránky byl ovšem použit ježek v kleci značky Hron. Jistě tušíte proč
;).
JEŽIVAL v kleci je zpět! - Původní český
hlavolam z roku 1966
18.7.2010
Vznik
Ježivala se datuje už do roku 1966, kdy ho vymyslel pan Stanislav Tvrdík.
Hlavolam vznikl v době, která mu u nás příliš nepřála a tak se dostal do
zahraničí, kde se začal sériově vyrábět. Kvalita výroby byla ovšem nevalná a
proto u nás vznikla v produkci RADEMIC PUZZLES verze nová, která chce
původnímu hlavolamu vrátit jeho zašlou krásu. Zatím málo známý Ježival v
kleci se tak po mnoha letech vrací do České republiky!
Nový Ježival v kleci
Slovy
autora nového návrhu
"Se souhlasem
vynálezce původního Ježivala jsem se rozhodl obnovit výrobu tohoto
jedinečného hlavolamu u nás. Ježival se v ČR vyráběl už v roce 1969 pro
300.oddíl Junáka z Prahy. Hlavolam byl vyráběn v miniaturním dřevo-kovovém
provedení a mohl si ho koupit každý i mimo Junáka. Od té doby se u nás
objevovala celá řada Ježků v kleci a na Ježivala se zapomnělo až do roku
2002, kdy se k nám dostal ze zahraničí. Ježival patří do ČR stejně jako jeho
předloha Ježek v kleci a proto mě velmi udivilo, že se vyrábí v Číně. Myslím
si, že by to tak nemělo být a proto jsem Ježivala navrhl do nové podoby, ve
které nebyl nikdy vyroben a zároveň se vrací k "válcové" podobě hlavolamů
vyráběných u nás v šedesátých letech. Je to tedy návrat ve všech směrech."
Ježivala můžete zakoupit v
obchodu
Ježcivkleci.cz!
První prototypy hlavolamu z roku 1966
Nové
technické řešení
Ježival byl navržen do nové podoby s ohledem na stejné hlavolamy vyráběné u
nás v šedesátých letech. Původní „tyčkové“ provedení bylo navrženo do
klasické „válcové“ podoby Ježků v kleci té doby. Tato změna byla provedena
tak, aby se zachovaly původní rysy hlavolamu, který tak stále tvoří ostře
řezané otvory děr a šest štíhlých tyček klece. Zaoblila se celá klec i její
otvory. Ježival (váleček) dostal taktéž kulatější tvar na koncích i na
tyčkách, což vyřešilo hlavně odpor kladený původním vnitřkem při vyjímání z
klece. Otvor v horní a spodní části klece má menší průměr, aby hlavolam
působil celistvějším dojmem a navázal spíše na první prototyp Ježivala s
plnými víčky.
Ježival Junák
z roku 1969, Klasický válcový vzhled dobových Ježků v kleci
Hlavolam Cast Cuby, nebo-li
japonská kostka toho má s Ježkem v kleci společného více, než by se mohlo
zdát. Spojuje v sobě geniální princip provlékání hranolku se zkosenými konci
v labyrintu, který tvoří samotná klec. Ta má různé výřezy, jimiž je možné
hranolek otočit o 90 stupňů do 2 směrů a nebo ho provléknout do protějšího
otvoru. Ačkoliv se udává k tomuto hlavolamu střední obtížnost, tak je spíše
vyšší a záleží na tom, jak je hranolek v labyrintu moc "zamotaný". Jeho
vyndání totiž umožní přibližně 15 tahů, které je nutné udělat. Cast Cuby se
rozhodně nepodobá Ježkovi tvarem, ale principem ano. Má stejně jako Ježek v
kleci pouze jeden otvor, kterým lze hranolek vyjmout a také s ním musíte
různě otáčet, než se někam dostanete. Na obrázku uprostřed je někde před
vyřešením a má tak v této pozici zobrazovat usmívající se obličej s
vyplazeným jazykem, protože ještě nejste u konce. Stačí ale několik
promyšlených tahů a "obličej" se dostane do obrácené - smutné polohy, kde už
stačí jedním tahem hranolek vyndat a vyřešit tak, ještě před chvílí,
vysmívající se hlavolam :-). Japonská kostka je výborná pro
odreagování a díky chytrému principu je také velmi hravá. K řešení vede
celkem dost tahů, které si není možné příliš zapamatovat a tak je
trvanlivost tohoto hlavolamu na skvělé úrovni. Pokud tedy hledáte něco
jiného než Ježka v kleci a nebo snad i něco hravějšího, tak vám tento
hlavolam vřele doporučujeme, jistě si ho oblíbíte. Zakoupit ho můžete v
obchodu Ježcivkleci.cz
Ježek v zahraničí - Ocelové nervy, Uvězněný satelit a další
13.5.2010
Náš populární hlavolam se v
zahraničí málokdy jmenuje tak, jako u nás. Ježek v kleci Philos se například
v USA prodává jako hlavolam Ocelové nervy (Nerves Of Steel) a ve Velké
Británii ho můžete nalézt pod názvem Uvězněný satelit (Trapped Satellite).
Tyto názvy mají od přirovnání k ježkovi už opravdu daleko a je na nich jasně
vidět odlišný pohled každého národu. V USA dostal hlavolam jméno zřejmě
podle jeho obtížnosti a v Británii ho přirovnávají nejspíš ke Sputniku :-).
V Austrálii jdou ještě dál a Ježka Mi Toys nazývají rovnou Raketoplánem v
kleci (The shuttle in the cage). Hlavolam má navíc i pojmenování Man the
Torpedo (torpédo), které se používá spíše ke známému ostnatému válečku v
kleci. Uvádí se k němu, že se můžete stát jeho zachráncem a pomoci mu v
útěku. To už je opravdu velká fantazie, ale jsou tu i méně originální názvy
jako například hlavolam Klec (Ježek Mozkolam), u něhož je prý cílem vyjmout
míč! Nakonec si můžete prohlédnout i rozdílná balení Ježka Mi Toys prodávaná
pro různé světové trhy. Vlevo je už zmíněná verze prodávaná v Austrálii,
uprostřed je evropská varianta prodávaná i v našem
obchodu a vpravo je balení Ježka prodávaného v Rusku.
V prodejnách se suvenýry se po
světě dají sehnat různé věci. Že by se ale prodával Ježek v kleci ve
Stockholmu, hlavním městě Švédska, nás opravdu překvapilo. Tento kus byl
zakoupen v plastovém obalu spolu s návodem. Ježek je dřevěný, výška 79 mm,
průměr 45 mm. Mezery mezi tyčkami klece jsou všechny stejně široké, až na
jednu, která je výrazně širší. Tím pádem jde ježek vyndat velmi jednoduše.
Ježek má 12 stejně dlouhých ostnů. Hlavolam je na první pohled velmi podobný
českému Ježku Clever.
Narozdíl od něho je ale menší a je vyroben z ještě pohlednějšího dřeva bez
povrchové úpravy.
Ježek v kleci
pana Hynka Bočana
20.4.2011
Pan Hynek
Bočan scenárista a režisér (nejen seriálu z roku 1969 Záhada hlavolamu)
vlastnil také kuriózního mosazného Ježka v kleci, který prý sloužil jako
předloha pro seriálového Ježka v kleci. Pro potřeby seriálu byl potřeba
Ježek v kleci, do kterého by se dal schovat plán létajícího kola a tak byl
podán inzerát na jeho výrobu. Ozval se jim pan Christian Lares z České
Třebové a ten jim ho vyrobil. Pravděpodobně je to přímo ten Ježek, kterého
můžete vidět na fotografiích. Pan Bočan nám k tomu pouze sdělil, že žádného
Ježka už nevlastní a více informací nám ani k této dobové výrobě bohužel
nesdělil. Jak ale víme z dokumentu o natáčení seriálu Záhada hlavolamu s
názvem Pokračování příště, tak je tento Ježek zvláštní v tom, že má obě
víčka klece šroubovací. Ježek s 10 ostny je také rozšroubovatelný. Nejsou
známy rozměry tohoto hlavolamu, ale vypadá, že je větší než běžné typy
Ježků. Podle tohoto mosazného Ježka v kleci byl vyroben hlavolam, který byl
použit v seriálu. Víte něco bližšího o tomto exempláři?
Neváhejte a napište nám na e-mail: info@jezcivkleci.cz
. Děkujeme.
zdroj fotografií: dokument o natáčení seriálu Záhada hlavolamu
Ježek v kleci
"Spartakiáda" 1955
31.3.2011
V roce 1955 -
1958 se údajně vyráběl a prodával hlavolam z černé oceli o rozměrech 48 x 73
mm a hmotnosti 245 - 263 gramů. Ježek má 12 ostnů z čehož nejdelší osten má 10,8
mm a průměr koule ježka je 19 mm. Jsou známy dva naprosto totožné exempláře,
u kterých se jejich majitelé nezávisle shodli na datu výroby tohoto Ježka.
Jsou totožné i rozměry a hmotnost.
První ze známých exemplářů byl
zakoupen v Praze v roce 1955 v
průběhu zahájení první československé spartakiády. Nese na sobě vyražený
monogram MK po předchozích majitelích, kteří ho vlastnili celou dobu, než
přešel do rukou jednoho sběratele.
Druhý exemplář se zachoval
údajně v původní krabičce ze silného papíru spolu s obrázkem
Rychlých šípů (ten mohl být přidán ale i později). Tento kus je nyní v
držení již asi čtvrtého majitele, který nám k němu poskytl i nové fotografie
níže. Původně byl zakoupen od známého, který ho měl po otci s tvrzením, že
je někdy z padesátých let, pravděpodobně z roku 1958.
Podle našeho
názoru se jistě nejednalo o sériovou výrobu a bylo tudíž vyrobeno jen několik kusů.
Bylo by ale zvláštní, že by se v průběhu 27 let od prvního vyrobeného Ježka
(1941) a 28 let od
chvíle, kdy nás s tímto předmětem seznámil pan Jaroslav Foglar
(1940), neobjevil
jediný Ježek. V roce 1948 vyrobil svého
Ježka jen pan František Ulč,
ale ten vešel ve známost zejména díky technickému plánu, který byl v té době
uveřejněn v tisku. Později se pan Ulč vyjádřil v jednom rozhovoru, že
netušil, jak bude tento plán zneužit různými podnikavci. Z toho by se dalo
jasně odvodit, že i tento kus z roku 1955 vznikl právě na základě plánku
pana Ulče. Odpovídají tomu ostatně i rozměry.
V roce 2009 se nám nevědomě
podařilo podchytit další exemplář z této výroby. Bylo to ještě v době, kdy
nebyl znám "spartakiádní" Ježek a jeho majitel se tedy opíral na v té době
známá fakta. Na známém aukčním serveru, kde ho prodával uvedl, že jde o
sériově vyráběného Ježka Máj z roku 1969, což byl ale omyl. Rozměry má sice
totožné a je rovněž černý, ale má odlišné zaoblení horní a spodní části
klece a také má uvnitř mosazného ježka. Fotografii
tohoto třetího kusu si můžete prohlédnou níže a sami posoudit jeho podobu.
Vlastníte někdo tento hlavolam nebo o něm víte něco bližšího?
Neváhejte a pište na e-mail: info@jezcivkleci.cz
. Velmi tím pomůžete k odhalení dalšího kusu historie tohoto skvělého
hlavolamu. Všechny důležité Informace a fotografie byly doplněny k těm
stávajícím v sekci
historie. Zapojit se také můžete
do
diskuse.
Dnešní novinkou otevíráme dosud
neprezentované téma týkající se rzi, která Ježkovi dodává také zajímavý
vzhled.
Otázkou však je, zda je koroze opravdu pozitivní věcí na našem známém
hlavolamu. Jak můžete vidět níže, Ježci v kleci díky ní získávají opravdu
jedinečný vzhled a působí velmi starožitně i přesto, že jsou staří třeba jen
pár let. Většina současné výroby hlavolamů je soustředěna na korozivzdorné
slitiny s povrchovými úpravami - chrom, zinek, komaxit a tak je tento jev u
běžné výroby prakticky vyloučen. Díky domácí výrobě či chybám v povrchové
úpravě a s tím související (nesprávné) skladování na vlhkých místech však
vznikají na Ježcích krásné patiny stáří. Jaký názor na to máte vy? Je rez
nevzhlednou věcí nebo je znakem zajímavosti? Zapojte se do
diskuse!
Létající kolo Jana Tleskače - Sen se stává
skutečností
29.5.2012
Jan Tleskač se učil zámečníkem a
ve své skryté dílně neustále něco vytvářel. Toužil sestrojit létající kolo,
jež se mu nakonec podařilo zkonstruovat, plány před svou smrtí uschoval do
plechovky a hlavolamu zvaného Ježek v kleci. Plány v plechovce spálil, a tak
celý plán byl pouze v ježkovi. Zemřel v sobotu 21. října 1913, pádem ze
zvonice sv. Jakuba ve Stínadlech. Podle oficiálního románového vyšetřování
se mladý Tleskač údajně houpal na laně a spadl. Ve skutečnosti nebyly přímé
příčiny jeho smrti nikde v románu dostatečně osvětleny, byť Rychlé šípy byly
nakonec toho názoru, že Tleskačův pád zavinil jeho zámečnický mistr, tajemný
Em (otec Mažňáka). Ten byl totiž se svým učněm ve stálém konfliktu a
dlouhodobě usiloval i o plánek létacího kola.
Čtyři české
firmy se chystají splnit sen Jana Tleskače o létajícím kole. V Praze ve
čtvrtek 24.5.2012 představily jeho zatím jen virtuální prototyp, ve fyzické
podobě ho předvedou v září na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.
Autoři projektu slibují, že se kolo také vznese do vzduchu. Stroj s názvem
F-Bike je velký jako menší osobní automobil (3,5 x 2,5 x 1,2 metru). Má být
schopen jízdy jako klasické jízdní kolo, ale současně se bude moci dostat i
do vzduchu. Předpokládaná doba letu je zatím tři až pět minut. "Uskutečnění
projektu létajícího kola není jen splněním našich klukovských snů. Pro naši
společnost je to zároveň dárek k jejím dvacátým narozeninám, který názorně
ukazuje obrovské možnosti, jež průmyslu nabízejí dnešní vyspělé softwarové
nástroje,“ říká Aleš Kobylík, člen řídícího výboru projektu a ředitel
společnosti Technodat. Ta se na vývoji podílela s Dassault Systèmes a dále
firmami Duratec a Evektor.
Duratec
navrhl rám kola, bezpečnostní kryty vrtulí a zároveň zajišťuje standardně
nakupované komponenty kola. Inženýrská a konstrukční společnost Evektor
spolupracovala při návrzích konceptů a jejich designu a také vybrala vhodné
pohonné jednotky, baterie, řídící jednotku a vrtule. Energii pro vzlet bude
totiž stroji bez křídel dodávat statický tah hned šesti horizontálních
vrtulí. Celkový výkon stroje je 47 kW. Ten sestává ze čtyř
desetikilowattových motorů umístěných vpředu a vzadu a po stranách kola a
dále dvou motorů s výkony 3,5 kW. Umístěny jsou na otočných konzolách po
straně kola a mají stabilizační funkci. Hlavní vrtule mají průměr 130
centimetrů, stabilizační poloviční. Zdrojem energie je sada Li-Pol
akumulátorů o celkové kapacitě 50 Ah (14s 10p). Hmotnost stroje bez pilota
činí 85 kilogramů, maximální vzletová hmotnost dosahuje 170 kilogramů. Z
toho vyplývá, že cyklista těžší než 85 kilogramů se do vzduchu nedostane. Po
zemi jede kolo maximální rychlostí 50 kilometrů v hodině.
29. března
2013, Praha – Letňany: Se vzletovými zkouškami jsme nemohli z organizačních
důvodů začít ihned po skončení MSV v Brně, testovat jsme začali až v
listopadu 2012. Po načerpání poznatků z prvních vzletových zkoušek jsme
zalétávání přerušili s cílem optimalizovat některé části prototypu. Opět
jsme začali testovat až v posledním týdnu měsíce března 2013. Po týdenním
intenzivním testování se už technické problémy zdají být vyřešeny a projekt
úspěšně vykročil do své poslední fáze. První krátký řízený let kola v
odlehčené podobě je tedy jasnou odpovědí. Jednalo se o první koordinovaný
vzlet. Letové zkoušky kola dále
pokračují, o jejich průběhu budeme průběžně přinášet zprávy. Více o novém
létajícím kole se dočtete v sekci
články.
První krátký řízený let
létajícího kola F-Bike upraveného pro účely zkoušek - místo kol stabilizační
kříž a odlehčené ochranné rámy. 29. března
2013, Praha – Letňany. F-Bike se dokáže bez problémů vznést a dosáhnout tzv.
"hoveringu" (zavisení), a z této pozice pak velmi měkce přistát. Na úplně
první odpoutání se můžete podívat na videu.
Po prvním krátkém řízeném
vzletu létajícího kola F-Bike na jaře se už dalo v květnu konečně
konstatovat, že Létající kolo F-Bike vzlétlo! "Na první pohled to může
vypadat jednoduše, ale naše létající kolo F-Bike reprezentuje zcela unikátní
koncepci kvadroptéry, není nám známý žádný srovnatelný koncept létajícího
stroje. Přitom celý vývoj trval jen o něco déle než rok." S prezentací
vzletu a s reálným létajícím kolem se můžete seznámit na Technodat "PLM
Forum 2013" 13. a 14. června 2013 v Luhačovicích a na semináři "Přínosy
3DEXPERIENCE řešení pro průmysl výroby strojů a strojních zařízení" 14.
června 2013 tamtéž!
Nový
Ježek v kleci - GEN aneb Ježek nové generace!
4.4.2012
Produkce hlavolamů RADEMIC PUZZLES
přináší nový model Ježka v kleci s názvem GEN. Hlavolam, který by se dal
také nazvat Ježkem v kleci nové generace, využívá naprosto nový a jedinečný
způsob řešení. Má v sobě zakomponován nový princip, který zahrnuje cca 10
správných tahů, nad nimiž se musí řešitel opravdu zamyslet. Úkolem je ježka
vyndat jedním z víček klece a to pouze otvorem ve tvaru klíčové dírky!
Nevěříte, že to jde? Vyzkoušejte si to! Je překvapivě snadnější dostat ježka
z klece ven, než dovnitř. Ježek má střední obtížnost, ale i po vyřešení se
budete k jeho hravému způsobu vyjmutí rádi vracet. Povrch celého hlavolamu
má povrchovou úpravu (elox) odolnou vůči mechanickým (poškrábání) a
chemickým vlivům vnějšího okolí. Povrch je na dotek velmi příjemný a
nezanechává otisky prstů. Hlavolam v sobě nese design inspirovaný lidským
genem a tím také připomíná, že jde o Ježka "nové generace"!
"Myšlenka na Ježka v kleci, který by se dal vyndávat kruhovým otvorem na
vrchu klece mě napadla již před lety. Jak to ovšem udělat, aby mohly všechny
součásti zůstat napevno a přitom minimálně narušit otvor klece? Zvolil jsem ježka se šesti ostny a vymyslel systém,
kterým se dostane ježek ven z klece pouze otvorem ve tvaru klíčové dírky.
Hlavolam kombinuje postup otáčení a překlápění, které se musí provést ve
správné kombinaci. Nejprve je ovšem potřeba nalézt správnou výchozí pozici
čtyř ostnů. Pokud je správná, tak vám dovolí posouvat se v řešení dál až k
vyjmutí samotného ježka. Princip tohoto jedinečného hlavolamu je opravdu promyšlený a
k řešení už nestačí jen nelogické posuny ježkem jako tomu bylo dříve."
Nový Ježek v kleci GEN, který
byl po 2 letech vývoje uveden do prodeje teprve nedávno, má velmi příznivé
ohlasy. Hlavolam dostal po více než 70 letech možnost posunout se jiným
směrem ve své podobě a principu. Velký comeback, který tohoto Ježka v kleci
provází, byl zpodobněn jako v roce 1940 (poprvé) kresbou s Rychlými šípy.
Známý kreslíř Rychlých šípů Milan Teslevič nám svou novou originální kresbou
zvěčnil Ježka v kleci GEN ve zcela novém úhlu pohledu. Tato exkluzivní
kresba bude u nás tento hlavolam provázet ve vybraných výlohách prodejen
hraček či papírnictví.
Ježek v kleci GEN v České televizi a v médiích!
25.9.2012
Přinášíme Vám
odkazy související s proběhnuvší výstavou Hry a hlavolamy v Praze a Ježkem v
kleci GEN, který se tak jako novinka dostal do médií. Jak byl tento hlavolam
prezentován v televizi se můžete podívat v reportáži na ČT24 (5 minut). Dále
se také náš GEN dostal na Český rozhlas 2 a do tisku jako např. do pražského
Deníku. Jsme velmi rádi, že se náš hlavolam stává populárním a doufáme, že
to stejně potěší i Vás. Odkazy:
ČT24 ,
ČRo2 ,
Deník
Ježek v
kleci GEN - Hlavolam roku 2012!
22.10.2012
Dne 17.10.2012 v Eden Aréně v
Praze byla na tradiční akci Trend Event vyhlášena cena za Hlavolam roku
2012. Tato cena byla udílena poprvé. Cenou ve formě poháru byl oceněn nový
hlavolam Ježek v kleci GEN a převzal ji osobně pan Radek Micopulos,
vynálezce tohoto hlavolamu.
MEMORIÁL
J. Tleskače a prezentace Ježka GEN
1.12.2012
Ač v pořadí dvanáctý (a tudíž by
mu mohl náležet přívlastek „tuctový“), ve skutečnosti letošní ročník
Memoriálu Jana Tleskače ve vyjímání hlavolamu ježek v kleci standardní
„tuctovou“, či dokonce nevýznamnou událostí rozhodně nebyl. Sportovní
klání pak ještě doplnila řada doprovodných akcí a aktivit. Kromě křtu
několika foglarovských knih zde Radek Micopulos, výrobce a propagátor
hlavolamů Ježek v kleci, prezentoval svůj originální vlastní model GEN se
šikmými otvory v kleci a vyjímáním ježka s pomocí horní stěny. Netradiční
ježek letos zvítězil v anketě Hlavolam roku 2012.
upraveno, zdroj: Slavomil Janov
Nová vylepšená verze Ježka v kleci -
GEN!
9.12.2012
Nový Ježek v kleci GEN,
který byl poprvé představen 4.4.2012 produkcí originálních českých hlavolamů
RADEMIC PUZZLES,
zaznamenal od té doby mnoho úspěchů. Tento hlavolam ukazuje po více než 70 letech
směr, kterým se bude Ježek v kleci vyvíjet. Velký comeback, který ho provází, byl
zpodobněn jako v roce 1940 (poprvé)
kresbou s Rychlými šípy, známým kreslířem Milanem Teslevičem. S proběhnuvší výstavou
Hry a hlavolamy v Praze se také Ježek GEN dostal do médií jako ČT24, Českého rozhlasu
2 a do tisku jako např. do pražského Deníku. Dne 17.10.2012 v Eden Aréně v
Praze byla na tradiční akci Trend Event vyhlášena cena za Hlavolam roku
2012, kterou byl oceněn právě tento hlavolam! Na dvanáctém
Memoriálu Jana Tleskače byl pak na živo prezentován a rovněž
o něm byla natočena krátká reportáž v televizi Metropol.
Vynálezce tohoto hlavolamu,
Radek Micopulos nyní přichází s novou vylepšenou verzí tohoto Ježka. Princip je nyní podstatně funkčnější a zároveň i obtížnější,
protože ostny ježka byly zesíleny. Se změnami všech šířek drážek,
meziprostoru a vůlí byl také vylepšen design Ježka. Kromě nových nerezových
ostnů má nyní kulička černě kovovou barvu, klec má větší zaoblení a nižší
otvory. Tuto novou verzi bude možné zakoupit od 10.12. v našem
obchodu, kde nahradí původní úspěšnou verzi. Hlavolam byl zařazen do sekce
historie. Více informací naleznete na
www.rademic.cz.
Mladý hlasatel - 1941
24.7.2012
Jako zajímavost se zde v
minulosti pravidelně každý týden objevoval vždy jeden článek z časopisu Mladý
hlasatel z roku 1941 týkající se Ježka v kleci. Zde jsou všechny pohromadě.
1. (č. 22)
2. (č. 23) 1941
3. (č. 24) 1941
4. (č. 26) 1941
5. (č. 27) 1941
6. (č. 28) 1941
7. (č. 30) 1941
8. (č. 31, 32) 1941
Ježek v kleci -
ŠKODA AUTO
Dvě české klasiky v jednom spojení!
1.2.2012
V produkci RADEMIC PUZZLES
vznikl unikátní Ježek pro automobilku ŠKODA AUTO! Speciálně
upravený hlavolam má bílou klec, zeleného ježka a černé nápisy ŠKODA, Service, Coaching, které jsou umístěny na plochách tyček. Je zajímavé jak
nyní ježek silně evokuje okřídlený znak automobilky. Náš původní hlavolam
prošel zesílením a vyztužením víček. Odolnější provedení má i ježek s deseti
šroubovacími ostny, kterého lze vyjmout jedním z největších otvorů pod
nápisem Coaching.
"Jsme nesmírně rádi, že jsme dostali možnost spojit dvě legendární
české klasiky
Ježek v kleci může mít kromě
běžných podob také různě netradiční vzhled podle způsobu jeho výroby.
Nejběžnějším typem je "tyčková" podoba - navrtaná víčka klece a do
nich zasazené tyčky. Běžně má tento typ pět tyček, ale Ježci, které můžete
vidět níže mají netradičně tyček šest. Tyto kusy navíc kombinují hned tři druhy materiálu
- ocelová víčka, mosazné tyčky a kuličku ježka z olova.
Tyčková podoba
s odlišným
počtem tyček či s tvarově odlišnou podstavou
Další
zajímavostí je tyčkový typ tvořený velmi netradičně třemi podpěrami. Klec je
vyrobena z rozbitých přesýpacích hodin.
Další dva dřevěné hlavolamy vpravo jsou tyčkového typu a jejich zvláštností
je naopak podstava, která je pětiboká. Poslední raritou úplně vpravo je
Ježek s odlišností v podobě osmiboké
podstavy ve spojení s čtyřtyčkovým provedením.
Dalším běžným typem Ježka je
"válcová" podoba - do trubky vyfrézované otvory a na obou
koncích takto vzniklé klece nasazená víčka. Tím, čím může být tento typ
zvláštní je vyfrézovat plný materiál a provrtat otvory. Celá klec díky tomu
vznikne už při frézování otvorů a tvoří ji tak jeden kus materiálu. Ježek je
tím opravdu nedobytný. V kleci vznikne zajímavé osazení a
hlavolam tak dostane opravdu jedinečný vzhled. Právě takového Ježka (první zleva) vyrobil z
jednoho kusu mosazi pan Boleslav Žemlík.
Válcová podoba
frézovaná z
plného materiálu
Další
povedený kus je pak černý Ježek níže vyrobený v roce 2012. Má průměr 40 mm a
klec o výšce 48 mm. Klec i ježek je chemicky načerněná ocel. Ježek má 10
kuželovitých
ostnů, je vyjmutelný jedním z největších otvorů a má střední obtížnost.
Dalším a rovněž méně častým
typem je Ježek s klecí vysoustruženou z jednoho kusu materiálu. Pro snadnější představu, jak se
dá takový Ježek udělat, si můžete prohlédnout výkres níže - popis: na
obrázku číslo 1 je výchozí plný materiál. Začne se zarovnáním čel na
soustruhu na žádaný rozměr (výšku). Potom se materiál provrtá skrz na žádaný
průměr (obr. číslo 2). Na obrázku číslo 3 je znázorněno vytvoření vnitřní
dutiny soustružnickým nožem (jeho tvar je na obrázku). Kolik materiálu se má
odebrat se dá už snadno spočítat. Vznikne pouzdro
(obr. číslo 4), do kterého stačí už jen vyfrézovat podélné otvory a klec je
hotová. Na fotce vlevo je Ježek podle
kterého jsou vyrobeny dvě kopie Ježka v kleci na obrázku vpravo. Klec je z hliníku a ježek je celý z mosazi.
Válcová podoba
soustružená
z plného materiálu
Fotografie dalšího Ježka
vyrobeného podomácku nám zaslal pan Jaroslav Hrouda. Klec je vyrobena pouze
z jednoho kusu nerezové oceli. Koule ježka i ostny jsou také z nerezové oceli. Systém vytažení
ježka je nastaven poměrně velmi složitě a z klece je možné jej vyprostit
pouze jedním způsobem.
Další
zajímavostí je válcový typ, který má nezvyklý počet tří otvorů, tedy i tří
stěn. Jeho rozměry jsou 36,5 x 67,7 mm a ježka dotváří 12 kuželovitých
ostnů našroubovaných do koule o průměru 20,6 mm. Ježek se dá vyjmout pouze
jedním z otvorů v kleci. Naopak více stěn, např. šest je běžných u hlavolamu
Ježival v kleci.
Válcová podoba
s odlišným
počtem stěn
Dalším typem
je skutečně jedinečný šestiboký Ježek v kleci. Má takovou podstavu i klec a
tak se nedá označit ani jako válcový typ. Dá se tedy považovat za naprosto
novou variantu Ježka v kleci.
Šestiboká
podoba
tvarově
odlišná klec
Rarity
Ježci
vyrobení z odlišných materiálů
Samostatnou
kapitolu pak tvoří vyloženě rarity, jako třeba Ježek kompletně vyrobený ze
slámy, sirek, včelích plástů, mléčného skla či ořechů. Shromáždilo se již
téměř 60 rarit v kleci a každá z nich je jedinečná! Tyto rarity si můžete
prohlédnout ZDE a popřípadě i
hlasovat o tu, která se vám líbí
nejvíce.
2.vydání knihy
Po stopách Foglarova ježka v kleci
8.5.2013
Druhé upravené a doplněné vydání
(2013) vydané soukromým nákladem. Autor: Jan Trojan – Roy. Nově
upravená barevná obálka, 195 stran textu včetně 315 černobílých fotografií,
kreseb a dokumentů. Připsány tři nové kapitoly + názory čtenářů + 15 nových
fotografií a kreseb. Křest knihy proběhne dne 15. června ve 12 hodin ve
Sluneční zátoce Hochů do Bobří řeky u Ledče nad Sázavou při tradičním
každoročním setkání příznivců J. Foglara.
Obsah: Setkání s J. Foglarem a ježkem v kleci. Malá příručka pro
sběratele, ctitele J. Foglara a účastníky Memoriálu J. Tleskače -
Mistrovství světa ve vyjímání ježka z klece 2001 – 2007, Historie hlavolamu
- Katalog 1925 – 2007 ( 74 fotografií a popisů různých ježků v kleci ).
Historie soutěží ve vyjímání ježka z klece 1941 – 2007
Formát: A5 ( 21 x 14,7 cm ) Vazba: brož. Cena : 300,- Kč,- + poštovné
Bližší informace a objednávky na emailové adrese
FoglarovoDite@seznam.cz