Inspirace v 15. století

vydáno 28.1.2013, autor článku: Radek Micopulos 

Kde mohl Jaroslav Foglar čerpat inspiraci ke svému románu Záhada hlavolamu a kde ještě mohla vzniknout podoba známého Ježka, Létajícího kola a postavy Širokka? Na tuto otázku hledali JEŽCIVKLECI.cz odpověď. Nyní se s námi můžete vydat na více než zajímavou cestu do daleké historie.

S létajícím kolem, které důvěrně známe, přišel už v 15. století Leonardo da Vinci (1452 – 1519) významný malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, spisovatel a v neposlední řadě i vynálezce a konstruktér.

daVinciho létající stroje

Leonardo vytvořil plány na sestrojení několika létajících strojů - helikoptéry poháněné čtyřmi lidmi, lehkého rogala a padáku. V jeho poznámkách nalezneme také náčrt létacího stroje, na kterém stojí za povšimnutí velká podoba s nám známým Létajícím strojem Jana Tleskače. Tento stroj má kromě dokonale tvarovaných křídel i precizní propracování koncového kormidla. Leonardo 3. ledna 1496 neúspěšně vyzkoušel létací stroj, který sám sestrojil, ale i přesto pokračoval ve vývoji dále. Kromě konstrukcí napodobujících křídla ptáků vytvořil i jednu podle netopýřích křídel.

Jako pohon pro své létací stroje častokrát využíval lidskou sílu (např. pedály jako na kole). Kolo - bicykl patří k jedněm z nejfuturističtějších vynálezů jeho doby. Zatímco v roce 1817 se začíná konstruovat první jízdní kolo, proces výroby pomocí techniků, továren a podnikatelů trvá přes 80 let až do roku 1900 kdy byly dodány převody a řetězy. Leonardo tento vývoj předstihl o 400 let! U vynálezu křídel s kormidlem ve spojení s kolem je patrná podobnost s vynálezem Létajícího kola s vlastním pohonem, o kterém nám vyprávěl Jan Tleskač. Podobný je však i příběh o neúspěšném letu tohoto vynálezu, který nám vylíčil pan Jaroslav Foglar.

daVinciho kolo

Leonardo měl také správnou představu o pohybu planet, gravitaci, vlnění, hoření, koloběhu krve atd. Jako vynálezce předvídal nebo navrhl princip bagrů, odstředivky, dmychadla, zemních vrtáků, kuličkového ložiska, kolesové lodi, tanku, rýhované hlavně, šlapacího soustruhu, tiskařského lisu, závitníku a závitnice, tkacího stroje a mnoha dalších strojů. Nakreslil spousty různých skic, plánů či vynálezů, které se realizovaly až v 19. nebo 20. století.

Mezi těmito vynálezy nalezneme i předmět, který je velmi podobný našemu známému hlavolamu. Je jím převodový mechanismus, který byl sice už celá staletí používán, ale Leonardo jej znovuobjevil a začal používat na svých vynálezech. Do doby než vzniklo klasické ozubené kolo, byl k převodu točivého pohybu používán trochu odlišný systém kolíků a západek. Po obvodu jednoho z kol byly zasazeny kolíky a druhé převodové kolo tvořila zpravidla dvě víčka propojená několika tyčkami.

daVinciho součástka

Právě do této součásti, velmi podobné známému Ježku v kleci (tyčkového typu) zapadaly jednotlivé kolíky z prvního kola a umožňovaly tak přenos točivého pohybu z jiného směru. Nákres tohoto dílu je na celé řadě Leonardových náčrtků, ale kromě toho byl k vidění i v našich krajích - byl používán zejména v mlýnicích či v hodinářských strojcích. Dnes byl tento převod zcela nahrazen klasickým ozubeným kolem a převodovou součástí v podobě šroubovice, která byla dříve nevyrobitelná. Mohl se někdo inspirovat právě touto součástí, která tak silně připomíná Ježka v kleci? Do takové součásti mohl někdo snadno přidat nějaký ostnatý předmět a ježek i s klecí byl téměř hotov.

daVinciho součástka a její použití

daVinciho skafandr (maska Širroka)

Leonardo da Vinci byl úžasná osobnost plná vizí a nápadů. Není tedy divu, že další vynálezy zahrnují ponorku, zařízení s ozubenými kolečky, které může být považováno za první mechanickou kalkulačku či auto poháněné pružinovým mechanizmem. V čase svého pobytu ve Vatikánu naplánoval průmyslové využití sluneční energie pomocí parabolických zrcadel na ohřívání vody. Mimo těchto vynálezů vynalezl skafandr, ve svých studiích jej do detailů rozpracoval. Později domyslel také kožený oděv s bílou maskou bez otvoru pro ústa a nos, pouze s okuláry pro oči. Zde se setkáváme téměř s podobou Širokka, který nosil podobnou bílou masku bez otvorů na ústa a nos, pouze s otvory pro oči. Mohl se zde při prohlížení Leonardova létajícího kola inspirovat i pan Jaroslav Foglar?

Když už mluvíme o Leonardovi, tak nezapomeňme i na jeho hlavní dráhu, kterou bylo bezpochyby malířství a skvosty jako Mona Lisa či Poslední večere. Leonardo di ser Piero da Vinci (jak zní jeho celé jméno) byl všestranně nadaný člověk a zanechal po sobě mnoho nedokončených maleb i vynálezů a něco se i za staletí ztratilo. Výzkum Leonardových deníků není dodnes ukončen a nabízí stále mnohá překvapení. Zachovalo se po něm 3500 svazků technických náčrtků, rukopisů a poznámek, které jsou většinou šifrované.

zdroj některých informací: Wikipedia